Reklama
Reklama

Lahodný jak Bueno, ale my radši Surprise (Grape, den 1.)

15/8/2015
fullmoonzine.cz
fullmoonzine.cz

Chemie mezi lidmi a kapelou ale nezafungovala správně, zjevně se očekávaly hopsačka a tanečky, které s Inhaler, Providence a What Went Down moc nejdou dohromady.

Reklama

Vztek z vedra začíná bublat a první kapičky skoro přetékají přes okraj. Šťáva se ale musí šetřit a navrch je mi líto si vybíjet zlost na letišti u Piešťan, kde je pořád daleko větší pravděpodobnost se potkat s lidmi, co nemají v hlavě nakydáno.

Mlsné okukování stagí zahajujeme navečer po zčeknutí arzenálu dobrot (a že jich zase je, sweet, sweet Slovakia). Zastávka číslo 1 – Space Aréna, line-up nemáme a paměť neslouží. Bavíme se neznámem, užíváme klidu, kvílení kytar a paradoxně i klimatu, který pod stanem nemá daleko k rozpálené sauně. Z lidí kolem teče proudem, ale vzduch zůstává čistý, spíš než v pavilonu opic jsme v botanické zahradě. „Díky, my jsme Carnival Youth…“ Plácáme se do čela: „No jasně!“.

Se zbytkem Grapu se stahujeme pod hlavní stage, kde je nastoupená armáda čekající na pokyn k útoku. Velí Napoleon bez komplexů, belgická pardálka Selah Sue. Její věci nejsou a nikdy nebyly žánrově můj šálek, ale zajímá nás provedení a jestli nám třebas něco neprotéká mezi prsty. Dali jsme celý set, vyměnili kvanta názorů a došli k verdiktu: „Lahodný jak Bueno, ale my radši Surprise.“

Dochází k dělení, polovička směřuje na Balthazar, sám volím Bad Karma Boy. Jasně, mít možnost rozkrojit se vedví a stihnout obojí je hezká představa, žel, při ruce není nůž. Nakonec není čeho litovat, BKB mají naživo tak palčivou jiskru, že by se u vstupu ke stagi měl fasovat ohnivzdorný obleček nebo kanystr vody (té není nikdy dost). Nenápadné partnerské techtle mechtle mezi Jurajem a Adélou set rozvážně koření, celé je to tak pěkné, že div nezůstávám na přídavek.

Reklama

Den ustupuje večeru, kytary se hlásí o slovo. The Maccabees po nás jdou ze všech stran, hlavní nápor vedou Orlando Weeks, Hugo & Felix Whiteovi a Rupert Jarvis. Snažíme se odolávat, ale oslabení ciderem se nezmůžeme na protiútok. Podléháme masakru.

Od Foals jsme, přiznám se, čekali o dost víc a je mi jasné, že kdyby se všechno sešlo, jak mělo, do stanů bychom se plazili po kolenou. Chemie mezi lidmi a kapelou ale nezafungovala správně, zjevně se očekávaly hopsačka a tanečky, které s Inhaler, Providence a What Went Down moc nejdou dohromady. Piešťany měly díky Yannisovi co dělat s trpasličím Poseidónem, který Krakena pouští z uzdy bez varování. A možnost poznat armagedon prokaučovaly na celé čáře, protože zanedbaly přípravu...

Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.

digital

79 Kč/měsíc
  • Základní digitální přístup, pouze na 1 měsíc
  • Veškerý obsah webu
  • Prémiové články

digital+

83 Kč/měsíc
Navíc oproti digital
  • Veškerý obsah webu bez reklam
  • Unikátní playlisty
  • Podcasty
  • Možnost odemknout 3 texty měsíčně pro ostatní
Možnost kdykoliv zrušit
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama