Madchild: sympatický ďábel v Lucerně

Přiznám se hned na začátku: Madchilda moc neposlouchám. Ne snad že bych jeho hudbu nedokázal vystát, ale nikdy mě neoslovila dost na to, abych jí dokázal upřednostnit před záplavou jinak laděných interpretů. Proč tedy chodit na koncert? Zvítězila osobní zkušenost. Na předloňském Hip Hop Kempu jsem v zápalu pozdních ranních hodin dohnal potetovaného Kanaďana v backstagi a přes všechny vnější znaky se po krátkém hovoru ukázal jako sympaťák, co by se pro fanoušky rozkrájel. Na některé koncerty se dá jít i na základě osobní zkušenosti.

V roli předkapely se představila obligátní Sodoma Gomora. Ne že by česká scéna oplývala nekonečným množstvím alternativních předskokanů, ale díky pestré koncertní zkušenosti se jednalo o důvod, proč zvládnout ještě jeden Long Island Ice Tea v nedalekém baru. Ostatně jít střízlivý na Madchilda by bylo jako… jít střízlivý na Madchilda. A řada fanoušků to vzala ještě o řád vážněji. A nejvíc samotná hlavní postava. Lahev Hennessy, kterou si donesl na stage, byla v podstatě prázdná, ale na koncertní suverenitě to neubralo zhola nic. Madchildovu autenticitu navíc tradičně podtrhuje osobitý vzhled. Výška slabých 170 čísel, bojové sekyry vytetované pod očima a tvář nesmazatelně nesoucí znaky dlouhodobé závislosti na opiátech. Ta ho prý stála přes tři miliony dolarů. Jak může jeden člověk profetovat tolik peněz, mi zůstává záhadou.

Koncert začal s mírným zpožděním a bez zbytečných řečí. Hned z počátku se několik fanoušků chytilo pozvání na stage, další se přidávali v průběhu show, až se na ní Madchild skoro nevešel. Často se tak hrála hra: „Najdi si svého Madchilda“. Kanadský skřet se totiž mezi fanoušky na stagi až příliš snadno ztrácel, a to nemluvě o častých výletech pod pódium. Je super být nablízku svým fanouškům, ale nevidět interpreta skoro půl koncertu je druhá věc. Ovšem právě v těchto momentech vynikla vyšší poloha a specifická barva jeho hlasu. A když se pro změnu na chvilku ukázal, tak se nedal přehlédnout jistý pódiový projev a dobrá nálada. Po hudební stránce koncert nic nového nepřinesl, ale s tím plány počítaly. V neděli večer se šlo hlavně na osobnost a té fanoušci dostali, kolik jen dokázali unést. A u lidí, u kterých není ani zdaleka samozřejmé, že se dožili dneška, si toho vážíte o to víc.