Melt: Kdo není cool?

Poslední den na Meltu konečně nepřinesl tak silně nabitý line-up a člověk nemusel řešit, že by se nejraději rozkrájel. Modeselektor sobotním setem uzavřeli stage pro menší jména, a tak z harmonogramu vypadlo jedno místo, kam byla radost zabloudit. To však neznamená, že ty ostatní neměly co nabídnout, teď už jen na sebe všechno hezky navazovalo. Hlavní stage se střídala s druhou největší a do toho na všemožných lokacích hráli zajímaví producenti. Na Sisyphos v lesíku u vody se hrál z nejrůznějších klidný house, na další pláži bruslila producentská dvojice Stickle & RIP Swirl a jejich selekce trapu/grimu a před hlavní branou vítala jedna z mnoha producentek v letošním line-upu - Tijana T.

Melt každým ročníkem přidává na rozmanitosti interpretů na hlavní stagi. Žánrově nás tak v dolíku mezi dvěma největšími průmyslovými stroji mohl potkat jazz, pop, techno i rap. Poslední den se navíc přidali i zástupci starého dobrého rocku The Kills. Show plná předvádění se a silných kytarových sól, která by zbourala nejednu halu, u návštěvníků Meltu příliš nezabodovala, a festival si musel na první moshpit počkat až na Die Antwoord.

Na ploše s tak velkou konkurencí a malými vzdálenostmi je těžké nachystat set, který by udržel pozornost po celou vymezenou hodinu. Soulwax aka belgická odpověď na Kraftwerk a Duft Punk k tomu měla solidně našlápnuto. Už jenom tím, že předvedli nejlepší vizuální show bez projekcí. Tři velké sloty pro bicí, dva menší pro klávesy, uprostřed pódia desítka modulátorů a před ní typická stříbrná hlava podobná Kafkovi na Národní. Nástroje i hudebníci samozřejmě v bílém. Jenže show se začala velmi rychle oposlouchávat...

fotogalerie z posledního dne Meltu tady

Jestli Meltu něco tento rok nevyšlo, byl to výběr headlinerů. Situaci zachránili francouzští Phoenix se svou žvýkačkovou show, která obsahovala všechno, co má show na hlavním pódiu mít. Včetně závěrečného chození po lidech a stage surfingu od usměvavého frontmana Thomase Marse, kterého neodrovnala ani konfeta vystřelená přímo u obličeje. Phoenix se nesnažili být cool ani se zbytečně nepředváděli, jediným cílem bylo zahrát dobrý koncert, a to se jim povedlo na výbornou. O něco hůře se pak předvedlo nejtučnější jméno v line-upu, novodobý cirkus bez nápadu zvaný Die Antwoord.

Náladu spravila předposlední část čtyřhodinového setu Âme b2b Rødhad, nemilosrdná a nápaditá navzdory tomu, že byl poslední den festivalu a všichni toho měli plné cvičky. Final song pak patřil dánské MØ s novým, popovějším materiálem, ale pořád stejným nasazením a upřímností. Ta by se hodila na hlavní stage více než samoúčelné pokřiky z vakua Die Antwoord.