Na riviéře s Metronomy

Metronomy jsou přesně ta kapela, u jejíž poslechu si řeknu: "Tak tohle, tohle bych jednou chtěla slyšet naživo." Některé skupiny jsou na koncerty jako dělané a tahle parta to v Lucerna Music Baru jen potvrdila.

Přišli na půl desátou, bez předkapely. Všichni košile zapnuté až na poslední knoflíček a bílé kalhoty jako v Saturday Night Fever. Co člen kapely, to osobnost. A každý si to užíval po svém. Frontman a ztracený bratr Prokopa Holoubka z Midilidi se potutelně usmíval a ironicky vznešeným tónem občas prohodil něco do publika. Klávesáci měli legrační pohyby a černý basák, jehož jméno je jazykolam, si užíval každé hrábnutí do strun. Nejlepší vyvolávač pozitivní atmosféry. No a bubenice Anna, tu milovali všichni. Jaká holka kdy netoužila být bubenicí v super kapele?! Taková klučičí prácička a zároveň všechny vypadají tak žensky a sexy. Kolem bubenic se vždycky vznáší aura jakési dominy, která udává rytmus a na publikum to sakra působí.

Metronomy začali syrovějšími peckami z druhého alba Nights Out, které míchali s uhlazenějšími romantickými skladbami z English Riviera a Love Letters. Naživo fungovaly všechny, taky díky skvělému zvuku, všechny nástroje měly svůj prostor, takže se vyvedly i instrumentálky jako třeba Boy Racers s výraznou basou. Jediný problém bylo horko. Zpěvák sice vtipkoval: "It's good to be hot," ale myslím, že v duchu se těšil na ledovou sprchu.

Metronomy zahráli devatenáct skladeb, nic zásadního nechybělo. Highlightem byl singl The Look – na to, až spustí ta dokonalá klávesová melodie, jsem čekala několik let, takže jsem musela potlačovat dojetí. Ještě teď se mi mlží klávesnice... Pojďme všichni plakat štěstím! Dobré to bylo.