Nedívejte se mu jen na ruce, poslouchejte, o čem zpívá (Justin Lavash)

Open Mic funguje v Brně už více jak tři roky a za tu dobu si našel věrné a pravidelné posluchače. Honza Řepka postupně předal žezlo Anně Pinknerové a sám se v Brně objevuje jen při zvláštních příležitostech. Jedna taková se naskytla koncem února v rámci Koncertu navíc. A tentokrát šlo opravdu o mimořádnou událost.

Do Brna se po více než dvou letech vrátil britský kytarista a skladatel Justin Lavash. V Praze žije už přes deset let a tam ho přece jen vidí častěji než v Brně. Aby se vyvážil poměr sil – jeden chlap za večer stačí –, organizátoři pozvali na úvod večera jihlavskou písničkářku, v současnosti usazenou v Brně, Petru Šany Šanclovou. Pro některé posluchače to byla úplná novinka, dosud ji nikdy neslyšeli, ale překvapila příjemným hlasem a lyrickými texty. A všechny rozesmál protestsong o složenkách od Eonu.

Složení publika bylo různorodé, ať už věkově (od mladých muzikantů až po příznivce střední generace), nebo národnostně (dorazili návštěvníci z Košic nebo Krakova). Vznikla skvělá atmosféra, ze které bylo patrné, že přítomní ví, na co přišli, a to se nestává vždycky. Úsměvnou součástí celého večera byl pes, který štěkal po každé písničce, a nikdy během ní. Po krátké přestávce moderátor večera Honza Řepka upozornil, ať Justinovi nekoukáme jen na ruce, ale taky posloucháme, o čem zpívá, že obojí je důležité. Ale ono to není tak jednoduché, protože jeho hra je jak z jiného světa, chtěli byste to umět taky. Justin hraje na kytaru, kterou má už šestatřicet let, dostal ji od mámy. Představil pár nových písniček z chystaného alba Changing of Tides a prozradil, že je romantik. Což mělo publikum šanci posoudit při poslechu skladeb, které napsal pro svoji ženu.

Druhý den byla možnost pro přítomné kytaristy se od kytarového čaroděje původem z Londýna něco naučit, dílna byla zaměřená hlavně na fingerpicking, hru palcovým prstýnkem, a na slideové hraní. Justin se ukázal jako pozorný učitel, který vysvětloval stále dokola, navíc klidně přiznal, že nesnáší barré akordy, a když nemusí, tak je nehraje. Za dvě hodiny byl konec, ale jen málokdo se cítil nasycen. Padl návrh na dílnu o aranžování, tak doufejme.