Nedocházející dech Lucky Chops

Fronta od Roxy až do Revoluční vypadala hrozivěji, než jaká ve skutečnosti byla. V Krkonoších na lanovce člověk někdy čeká ještě o fous dýl. A člověk si aspoň mohl ještě dát opáčko před zkouškou z dechových nástrojů... Tak od nejmenšího k největšímu: trubka, pozoun, saxofon a (teď bacha!) bombardón. Mimo definici jsou samozřejmě bicí, ale Lucky Chops je kvintet, a to znamená pět. Možná teď namítnete, že Lucky Chops je přece šest. Ne, litujeme, váš drahý saxofonista Leo P se hodlá naplno věnovat svému projektu Too Many Zooz, a tak se s kapelou po třech letech společného koncertování rozloučil. Otázka byla nasnadě: Dokáže zbylých pět mužů udržet show na stejné úrovni i po rozchodu s růžovým mohykánem?

Nic jiného než nástup v poklusu se od Lucky Chops čekat nedalo. Kýbl energie chrstnutý do obličeje se slovy „Good evening, Prague!“. Čtveřice dechů hnaná kupředu strojově přesným bubeníkem, občas podmáznutá basovým samplem, který ale zaniká pod největším nástrojem v rukou toho nejmenšího muzikanta na pódiu. (Není to tak vždycky?) Setlist se trochu slévá, protože ty nejznámější covery jsou z velké části nahrazovány autorskými skladbami, které mnozí slyší prvně. Utkví houpačka Miami a moment, kdy pozounista Josh Holcomb oznámí song od Beatles. Helter Skelter!

Později vypráví, jak utratili všechny peníze za karty Dungeon and Dragons a že „D&D are awesome!“. Většina přítomných asi moc netuší, ale proč by nesouhlasila, když je celý večer tak mistrně hecuje. Další autorská skladba se pomalu rozrůstá a Holcomb se opět chytá mikrofonu a diriguje publikum do trojzpěvu. Epické finále skladby ale vyznívá trochu naprázdno, kapele přece jen víc sluší romanticky rošťácká poloha buskerů z newyorského metra. Ve finále jako by si to uvědomili a hrají šedesát let starou Stand By Me nebo mix Danza 2016, hravě kombinující diskotékovou Danza Kuduro s Can‘t Stop od Red Hotů a Eye of the Tiger.

Absence Lea P nebyla tak zásadní, jak někteří škarohlídi předpovídali. Ano, v choreografii se mu nikdo nevyrovná, ale nasazení ansámblu, hecování Joshe Holcomba a nakažlivé nadšení předávané z publika na pódium - z pódia na publikum na něj dalo zapomenout. Chemická reakce, která se aktivovala přenesením pouličního hraní na klubové pódium, zatím ještě nespotřebovala svůj katalyzátor.