never have i ever s Prince Rama

Z celkem nenápadné akce uprostřed týdne pro pár desítek lidí ve foyer smíchovské MeetFactory se vyklubal jeden z nejosobitějších koncertů poslední doby. Sesterské duo Taraka a Nimai Larson naplno využilo výhod malého prostoru a během koncertu se doslova spřátelily s návštěvníky, kteří během vystoupení přestali být pouhými pozorovateli a stali se nedílnou součástí show.

Na poslední chvíli přišitý support z ústecké Mumie OwL sice vkusně zaplnil prázdné místo, nicméně publikum na hvězdu večera příliš nenažhavil. Indietronika ve své surové podobě postavila mezi posluchače a kapelu zeď, přes kterou bylo těžké proniknout. Vystoupení nakonec působilo stejně abstraktně jako výstava ve vedlejším prostoru, pro kterou duo neúmyslně vytvořilo perfektní soundtrack. Odtažitost muzikantů i posluchačů pookřála v momentu, kdy OwL představili cover verzi Kavinského Nightcall. Následný singl Better Me konečně padl na úrodnou půdu.

Na pódiu se nejprve objevil bubeník s neonově zelenými pruhy na obličeji a v lesklém stříbrném plášti. Sestry Larsonovy jej následovaly v neméně křiklavých outfitech. Hned na úvod přišel nejnovější singl Now Is the Time of Emotions, který do sálu vnesl uvolněně rozdováděnou energii, jež publikum neopustila do poslední chvíle. Prince Rama ve své tvorbě bourají všechny žánrové hranice a stereotypy, když jejich zvuk se pohybuje na pomezí psychedelického art-pop-punku okořeněného podivnou estetikou ve stylu Ariela Pinka. Prince Rama si taktéž dávají záležet na vizuální prezentaci, a tak mimo extravagantních kostýmů koncert doprovázely projekce, které jako by vypadly z plakátů festivalu Creepy Teepee.

Sestry Larsonovy strhávaly genderové hranice, když s publikem komunikovaly skrze filtr, který měnil ženský hlas na mužský, stejně tak nabourávaly hranici mezi interpretem a divákem. Publikum opakovaně zvaly na stage, části písní zpívaly mezi lidmi a neustále s nimi přátelsky komunikovaly. Vrcholem nového partnerství bylo, když trio přišlo na přídavek v županech a nechalo první řady zaplnit celé pódium, kde spolu pak všichni dohromady hráli hru „never have i ever“, která je ideálním bořičem komunikačních ledů. V tu chvíli jako by se všechny stylizované vrstvy rozpustily a na pódiu stáli tři staří známí, jejichž neonový make up najednou už nepůsobil tak odlišně.