O cestách bolestných (Zola Jesus + Fvck_Kvlt)

„Je odsvěcený?“ Před kostelem stojí malý stolek zastávající funkci baru a pokladny zároveň. Dát si drink nebo pivo před vstupem na takové místo je neobvyklé, alo to příjemnější. Dokouřím cigaretu, vzhlédnu k vysoké špičce kostela a jdu dovnitř.

Bílé stěny, vysoké klenby, po stranách úzké, matně bílé vitráže. Ze zaplněných lavic se ozývá potlesk vítající Denise Banga alias Fvck_Kvlta, který usedá ke klavíru. Jindy energický raper působí křehce, jen on, nástroj a texty plné něhy a osobních linek, zní naléhavěji než jindy. „Zatvárám oči a počúvám spev vtákov, čakám či ma ticho spasí,“ zpívá a okolo mě se přidává pár hlasů.

Dnes nikdo neskáče, netancuje, nekřičí, lidi sedí bez hnutí, občas si pokládají hlavy na ramena, občas je slyšet popotahování slz. Zvuky klavíru ohlušují prostor, nabaluje se jeden tón za druhým, když na pár vteřin všechno utichne. Simultánní nádech. Bouřlivý potlesk, který je po každé písničce delší a delší, ukončuje intimní set.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Zola Jesus vystupuje z industriálního synth popu, ponechává si ale důvěrnost v hlase. Vokál se dostává do ohlušujících výšek, až na samou hranu, na ní stojí i ve skladbě Wiseblood, která je o cestách, co nikam nevedou. Zároveň povzbuzuje k odhodlání a novým začátkům. Zola Jesus zpívá a hraje už za tmy, skrze vitráže se do kostela dostává studené pouliční světlo a bije se s teplými barvami, které osvětlují umělkyni i kříž uprostřed kostela. „If it doesn´t make you wiser, doesn´t make you stronger, doesn´t make you live a little bit, what are you doing?“ promlouvá v hloubavé bolesti. Nikdo se ani nehne, každý je konsternovaný hlasovými polohami a virtuozity v rukách.

Atmosféru „dorazí“ finále – In Heaven z filmu Mazací hlava nedávno zesnulého Davida Lynche a ukrajinská skladba promlouvající jak k ukrajinským vojákům, tak všem ostatním, kteří musí bránit vlastní země. Ovace ne a ne skončit.