Obrábění formy (The Ex)

Může se zdát trochu pošetilé vyrazit na koncert, o kterém předem víte, že co do obsahu bude reprízou toho minulého. Nizozemští The Ex nedávno vydali nové album s názvem If Your Mirror Breaks, jeho kompletní soupisku ale zdejším fanouškům představili v Kasárnách už loni v březnu. Tehdy šlo o to podělit se o euforii z čerstvých písní, teprve přichystaných k nahrávání, přesto ve formě blížící se definitivnímu tvaru spíš než rozpracovaným skicám. V Akropoli nyní The Ex přehráli totožný repertoár znovu, tentokrát už v rámci propagace aktuálního nosiče. Stejné skladby ve stejném pořadí, shodným s nahrávkou, dokonce i se stejnými přídavky jako v Karlíně.

Proč tedy absolvovat to samé znovu, když je kolem tolik neslyšeného? Vidět a slyšet The Ex se vyplatí kdykoli, lék, který zabírá, není proč vysazovat. Entuziasmus, sálající z každého tónu, každého zaskřípání, každého pohybu téhle čtveřice je vzhledem k její „zasloužilosti“ neuvěřitelný a na diváka lehce přenosný. Po bezmála půlstoletí ani stopa po rutině: Terrie Hessels, Andy Moor, Katherina Bornefeld a Arnold de Boer se do hypnotického hlukově-rytmického vlnobití noří se stále stejnou rozkoší a bezelstnou hravostí jako jejich publikum.

A kromě toho, nebylo a nemohlo to být stejné jako před rokem. Hudba The Ex se mocně napájí z noiseu a improvizace a už jen tím je zajištěno, že žádný set nemůže být kopií jiného, i když je materiál identický. To, co Holanďané minule prezentovali jako sotva z pece vytažený novotvar, měli v Akropoli už mnohem hlouběji pod kůží. Zažitou formu mohli s větší sebejistotou dál obrábět a modifikovat a zachovat si spontaneitu a čerstvost. I návštěvník obou posledních koncertů si tak mohl vedle tryskající energie vychutnat různé inovace a posuny, k nimž mezitím došlo. Uprostřed Spider and Fly zaujala pasáž, v níž si Hessels s Moorem střihli efektní kytarový duel na strunách za kobylkou, závěrečná gradace The Appartment Block šla do ještě zběsilejších otáček, Wheel, zpívaná Katherinou Bornefeld, se zase dočkala hutnějšího aranžmá doprovodného kytarového trojspřeží, na znatelně vyšším levelu byla i hněvivá de Boerova deklamace v In the Rain.

Skromnější návštěvnost koncertů je dnes smutnou realitou a nevyhnula se ani pátečnímu večeru. Ti, kteří ani tentokrát nezůstali doma, ovšem reagovali tak bouřlivě, jako by dav byl dvojnásobný. A vyždímaní a šťastní hudebníci si takovou odezvu vrchovatě zasloužili. I když jsme s The Ex tentokrát vstoupili do řeky na témže místě, divoký a nespoutaný proud nemohl být stejný.