Odlesky nad Oslavou: Havelka, Radůza a zralé ženy

Folkovky, den šestý. Šestého dne stvořil Bůh muže a ženu, snad aby mohli v Náměšti hrát tango a písně. Pokud vidíte na pódiu řádit Please The Trees a pod scénou tančící dámy vyššího věku, nedivte se. Vašek Havelka se rozhodl aktivně zapojit do kampaně proti diskriminaci seniorů a výsledkem jsou koncerty s epickými skladbami, mnohdy ústícími do extatického šílenství zklidňovaného ženským sborem Elpida. V Náměšti tomu nebylo jinak, Havelka lítal mezi publikem, naučil přítomné „hoblůůj“, možná náměšťské i trochu vyděsil. Elpida si ale získala srdce všech. Old's cool!

Fantazijní severské tango nuevo v podání finského tria Johanny Juholy mátlo názvem, vždyť na pódiu byla jen sama akordeonistka s kytaristou Roopem Aarnio, kterého si možná pamatujete z březnového koncertu Värttinä. Třetí člen Hannu Oskala se schovával za mixážním pultem u zvukaře, přesto o sobě dával vědět elektro vychytávkami. Skladby věnovali babičkám zachraňujícím Finy před umrznutím svými pletenými výrobky, tragicky zemřelému argentinskému pěvci Carlosu Gardelovi i tanci.

Radůza, zpěvačka, jejíž projev se mění jako aprílové počasí. Někdy slyšíte bouři, hned zas vysvitne slunko, občas se objeví duha. Jen blesky fotografů jsou zakázány. Procítěnost s rockovějším nádechem bez přehánění a falešnosti, velkolepost bez nabubřelosti a poetičnost textů. To vše se v Radůzině osobnosti propojuje. Noční koncert Iva Cicvárka v kapli a pak už hajdy za roh. Většina dala přednost lavičkám u stánku s ohnivou vodou než ohni samotnému, ale hrálo se snad ještě s větší vervou. Juhola trio nelenilo, brzy se přidala neúnavná Jitka Šuranská, Jan Žamboch, Lucie Redlová i Slávek Janoušek. Jen biblické nicnedělání sedmého dne jistě nehrozí.