Odlesky nad Oslavou: oheň a slavíci anglických kočovníků

Kompromisy jsou občas nutné, v případě hudebních akcí obzvláště. Asi každému se stalo, že se jeho oblíbené kapely překrývaly, takže musel oželet větší či menší část koncertu. Ale jak vyřešit dilema mezi festivaly? Babo raď. Rozhodnout se mezi Colours of Ostrava a Folkovými prázdninami je Sofiina volba, která má naštěstí díky časovému rozptylu „folkovek“ elegantní řešení. Z osmidenní přehlídky toho nejlepšího z (nejen) world music scény zbývá po příjezdu z Ostravy ještě šest dní.

Letošní ročník s podtitulem „O lásce a lidské náklonnosti“ dokonale vystihuje jedinečnou, až rodinnou atmosféru zdejšího festivalu. Návštěvníci se navzájem zdraví na ulici, společně se o pauzách vrhají na horu škvarkové pomazánky s cibulí, a především tráví noci u táboráku v kempu, mnohdy společně se samotnými vystupujícími.

Pondělní večer s folkem a tangem zahájilo kladenské Zrní, vystřídané pro potěchu dětí divadlem Krasohled s andersenovskou pohádkou O Malence. Slovenské trio Triango představilo svět vášnivého tanga, kde samozřejmě nemohlo chybět Libertango Astora Piazzoly. Na šramlu uBer! si ještě mnozí olizovali prsty od škvarkovky, až to vypadalo, že při bloku britské hvězdy večera Sama Leeho a jeho přátel pracoval více žaludek. Reakce na Leeho mnohdy drsnější vtipkování byly s porovnáním s ostravským setem vlažné. Nesmělost byla nakonec překonána, nejednu náměštskou domácnost už teď zdobí jeho debutové album Ground of It's Own.

Posledním vystoupením noci byl hudebník a karikaturista Kemel, poté se většina publika přesunula k ohni. Spontánní jam session Zrní s britskými hosty trvalo téměř do rozbřesku a kdoví, možná cestou domů zpíval některým slavík, o kterém Lee vyprávěl v jedné ze svých písní anglických kočovníků.