Ohlušující a odzbrojující (Die! Die! Die!, Ette Enaka)

Novozélandští Die! Die! Die! nejsou v České republice neznámým jménem. Poprvé do zdejších vod zabrousili v roce 2013, kdy vystoupili na festivalu Creepy Teepee, od té doby zajíždí téměř pravidelně. A v Kabinetu Múz to vypadalo, že se jim tu opravdu líbí.

Předkapelou jim byla brněnská formace Ette Enaka, která v roce 2017 vyhrála soutěž 1band2play a jejich nová deska vyjde co nevidět. Koncert se skládal převážně ze songů z posledního EP Back to Square One. Kapela hrála zjevně srdcem i duší vloženými do každého riffu a úderu, ale jejich roztančené postpunkové melodie se míjely odezvou. Publikum přijímalo set vlažně a naléhavost, která z tria proudila, nakazila sotva ty těsně u pódia. To se změnilo ve chvíli, kdy zahráli dravější verzi songu Oh, Shit, Baby, která je původně z repertoáru formace De Mood, předešlé kapely kytaristy a zpěváka Aleše.

Pak přišel čas Die! Die! Die! a atmosférickou melodičnost Ette Enaka vystřídal hluk, chaos a bordel. Die! Die! Die! se povedlo zahrát průřez celou tvorbou a všemi rekordně rychle natočenými alby od Promise! Promise! až po poslední Charm. Offensive. Škoda, že nepředvedli víc melodičtějších kusů z desek Form, Harmony a S W I M, ale to je otázka osobních priorit, takhle šlo o jeden z nejhlučnějších a nejenergičtějších živáků, jaké jsem kdy viděla.

fotogalerie z koncertu tady

Na pódium přišli, jako by tam ani nepatřili, ve chvíli, kdy většina lidí byla ještě na baru. Koncert odpálili peckami People Talk a Blinding z alba Promise! Promise! a pak už nebylo úniku. Smršť, která se valila z repráků, byla chvílemi až nezdravá a prodlévat u beden se nedalo, stejně jako odejít. Narozdíl od zpěváka Andrewa Wilsona, který strávil na pódiu pouze dobu bezpodmínečně nutnou a pohyboval se pod ním, basák a bubeník setrvávající na svých místech představovali zdánlivou jistotu v rozbouřeném moři punk-noisového chaosu. Set bez varování ukončil song Ashtray! Ashtray!, ten, který ničí hlasivky a vyhazuje s pískajícíma ušima na dlažbu před klub. Cestu domů z chaosu si musel najít každý sám.