Our mind is manufactured (The Oscillation/New Candys)

Poslední deska Bleeding Magenta první kapely večera, na kterou docela pěkně sedí přirovnání něco mezi ranými Tame Impala a Temples, mě dostala. Kvůli New Candys (kdo vymyslí debilnější název) jsem se na koncert vlastně vydala, za což by mě většina publika, mířícího do karlínských Kasáren hlavně na britské The Oscillation, nepochválila. Já ale nepřišla ani tak srovnávat, jako spíš otestovat, zda si ještě vůbec dokážu užít koncert sama za sebe. Bez dovysvětlování, bez hodnocení během, bez rádoby poučeného šeptání parťákovi do ouška.

Dusivé Pueblo ani nestíhám dokouřit, když se ze sálu ozvou první tóny. Popisy mi nikdy moc nešly. Snad temný rokenrol s rozmazanou texturou pohrávající si s filmovou atmosférou, což sedí i k vizuálnímu ladění kapely odkazujícímu k prvním snímkům Daria Argenta a těm nejnovějším Nicolase W. Refna. Může to působit jako póza, ale z kluků v klasickém rokenrolovém, přesněji řečeno italsky vymazleném hávu čiší nenucenost, perfektně dávkovaný nezájem a bezpodmínečná láska k tomu, co hrajou. U New Candys zapomeňte na pitvání textů, intelektualismu ani obzvláštní nápaditosti se nedočkáte. Tohle je kapela přítomného psychedelicko-punkového okamžiku zahaleného v červeno-růžovém dýmu.

fotogalerie z koncertu tady

Překvapení v pravý okamžik představujou The Oscillation. Pokud to chápu správně, a zdá se to tak i z dokonalého hodinového setu, během kterého se dostáváme do nekonečné spirály mimo prostor a čas, kapela částečně opustila své psychedelické kořeny a vrhla se do zákrut elektronických syntezátorů, které dokážou být minimálně stejně omamné a hypnotizující, jako ta nejjemnější narkotika. Zatímco u New Candys si středně početné publikum spíš nesměle podupává, během setu britských kouzelníků se zavřené oči mísí s více či méně trhanými pohyby střídanými měkkou vláčností dívčích těl. Houbičkový mód podporuje opojně barevná projekce jak z hodin experimentální chemie a jino-světé pohledy zpěváka Demiana Castellanose. Při poslechu jeho sólových vtahujících úleťáren pochopíte, co myslel otec šerifky Bezzeridesové z druhé série True Detective tím, když detektivu Velcorovi přisoudil skrze silnou černo-zelenou auru stovky minulých životů. “Our mind is manufactured,” zní omámeným éterem Kasáren, visíme jim na rtech i kytarách a realita se zdá být taaaaaaaaaaaak daleko.