Paradise Hradec City life (Rock for People 2025)

Neděle působí jako restart. Střídání fanoušků, rozpálené poloprázdné plochy, největší rest festivalu. V Tescu konečně není fronta. Byznys je byznys a paní vybírající si oříšky říká manželovi: To je nápad, obchod na festivalu!

MARTIN: Metalcore Plzeňáci Nothing Left to Say hlásí, že další song se jmenuje Smrt mi sluší. Novinka. Z dálky zní lépe než z blízka, tahle stage je na podobné věci malá. Převážně řev a divoký headbanging, na slunci je minimálně čtyřicet, hledám stín. V cirkusovém stanu už to rozjíždění holky z The Agony, takže All-Female Heavy Rock v čele s Nikolou Kandoussi, kterým se hraním na Rock for People prý splnil celoživotní sen. Publikum není velké, ale o to je oddanější. Ty vole! Na neděli dobrý. Skvělé kytarové riffy, History, No Future, chytlavé pecky v angličtině a dámy si říkají o moshpit. Když ho tady může mít Maruška Rottrová? Fanoušci jim to rádi plní. Show s chutí zahraná, s chutí vyslechnutá. Kvůli tomu to děláme!

MATEJ: Areál sa už pomaličky začína napĺňať fanúšikmi Guns N' Roses, každý hľadá tieň, teplo je ukrutné. Presúvam sa doň tiež, s ospevovaným burgerom, vyberám si k jedlu druhý najväčší stage. Stále mám v hlave obrazy zo včerajších Fontaines D.C., na tento koncert budem spomínať ešte dlho. Kapely, ktoré majú dnes cez deň hrať, ma podľa popisov príliš nezaujímajú, no dávam im šancu. Predo mnou vypukne show švédskych Self Deception, samých seba popisujúcich ako „moderných alternatívnych rockerov”. Ich hudba znie ako všetky bezduché kópie Fall Out Boy z 2005, ktorých sú plné NHL soundtracky. Gitarista má fakt super ružový oblek, publikum ich žerie.

Na chvíľu sa preľaknem, že začali headlineri, Dirty Honey na hlavnom stagi totiž znejú ako Guns n’ Roses. Predpokladám, že to bola vedomá voľba organizátorov, asi dobrý predskokan, za to slnko mi to ale nestojí. Idem sa schladiť do stanu, kemp je plný v tieni spiacich ľudí na dekách. Pripájam sa.

MARTIN: Po rozhovoru s mexickými sestrami z The Warning, se kterými se moc hezky povídalo, stíhám i závěr Cocotte Minute a vidím Zellera, jak jede na improvizovaném voru z palet, pluje mezi diváky v prodlouženém intru Kopem! 13. prosince Lucerna! Přijďte všichni, jinak to nezaplatíme a půjdeme do vězení pro dlužníky!

Na The Warning jsem připravený, posloucháme je v autě s malou skoro pořád. Trojice sester z mexického Monterrey se po dvou letech se vrací na Rock for People s novým albem Keep Me Fed. Zábavná a rytmická S!ck má mimořádně chytlavé bicí, silný až agresivní hlas Daniele Villarreal Vélez připomíná Lzzy Hale z Halestorm. Měkčí až popovější polohy si pro sebe bere další zpívající bubenice Paulina a pozor, umí i zařvat. Dočkáme se i písně ve španělštině Qué Más Quieres, mexické rytmy jí dodávají dávku hravosti, i když je kontext temnější. Parádní kytarová sóla, u kterých Dani připomíná expresivním hraním Trujilla z Metalliky, dav kvituje s povděkem. Na nových skladbách je patrný vliv Muse, ve větší míře se přidává elektronika, viz závěrečná Automatic Sun. Podaří se mi ukořistit podepsaný setlist, malá bude mít radost.

fotogalerie z festivalu najdete tady

Welcome to the Jungle mě zastihne nepřipraveného, ještě jím, Axlovo zpoždění bývá pověstné a teď dorazil málem na čas. Přeju dobré odpoledne, což je pro mě vlastně dobré ráno, vítá kontroverzní legenda publikum. Na led panelech svítí lebky, hadi, houby, roboti nebo nápis Guns N' Roses Hradec Králové. Tříhodinový koncert má být triumfem třicátého výročí Rock for People a třiašedesátiletý Axl Rose se rozhodně snaží. Níže položený vokál než zamlada vynahrazuje slušnou pěveckou formou a chutí. Létá po pódiu sem a tam, fyzicky na tom není špatně a jeho děkuji má nejlepší výslovnost z těch, co se o to pokoušeli. Chinese Democracy je jedinou novější skladbou, jinak hrají staré hity, i mou oblíbenou You Could Be Mine z Terminátora 2.

Při Absurd začíná foukat vítr a není úplně příjemný, z vyschlé země se zvedá prach. Knockin' on Heaven's Door, zpívá dav. Guns N' přivezli spoustu coververzí, včetně téhle od Boba Dylana, nejpřekvapivější je asi I Wanna Be Your Dog, kterou zpívá baskytarista Duff McKagan. C'mon Czech Republic motherfuckers!, zazní i úryvek Hendrixova Voodoo Child. Narozdíl od téměř zhypnotizovaného davu před Linkin Park je tohle vystoupení na pohodu, baští se langoše. Chlap z hecu zvedá plechový pivní sud nad hlavu a ten padá jinému chlapovi na nohu. Všechno je v pořádku, byl prázdný. Vrcholem je Slashovo dokonalé kytarové sólo. Guns N' Roses mění Hradec Králové na Paradise City, město ráje pro rockery.

MATEJ: Guns n’ Roses som si dal v celej trojhodinovej kráse. Prekvapilo ma, v akej dobrej kondícii kapela je. Slash stihol tak hodinu gitarových sól, Axl vymenil päť outfitov a pódium obehnul hore dole aspoň stokrát. Príjemné prekvapenie, celý koncert natáčam piesne na želanie celej rodine, ktorá si ich ide omnoho viac ako ja. Mamke nehrali Don’t Cry, snáď nebola moc sklamaná.

Až sa mi z toho vybíja mobil, idem posledný krát do press centra a v tichu vstrebávam. Najviac si cením, akým spôsobom dokázal festival spojiť rockové komunity. Rock for People je hlavne pre fanúšikov klasického rocku, no príjemne prekvapil lineupom a pomocou mien ako Idles, Wunderhorse a spol. sprístupnil „alternatívnu“ scénu širšiemu publiku. A funguje to aj naopak, za celý život som nezažil toľko metalu, možno si k nemu nájdem cestu.

MARTIN: Ráj pro všechny, co mají rádi hudbu, ať už pop, rock nebo metal. Pokud něco letošní Rock for People dokázal, tak to, že nejlepší rock je teď v rukách dívek a žen, ať jde o zpěv, kytary nebo bicí. Emocemi nabitá vystoupení, hromady moshpitů i fanoušků surfujících na rukou. Dobrá nálada, zdvořilí lidi a skvěle zvládnutá organizace. Nápomocná aplikace do mobilu, aby nikomu nic neuteklo, keramické záchody, na které se občas stojí fronta, ale za luxus se platí. Rock for People 2025 nebyl jen oslavou třicátého výročí, ale hudby jako takové.