Pouta částic na konci komplikovaného vesmíru (boygenius)

Americká indiefolková superskupina Boygenius vždy hledala hudební inspiraci nejen sama v sobě a kostrbatosti mezilidských vztahů, ale i v temných hlubinách vesmíru. Ať už se jednalo o EP Boygenius z roku 2018 nebo letošní debutové album The Record, hvězdy, černé díry, sny o cestě na metaforický měsíc a hořkosladké vzpomínky nezůstaly opomenuté. Phoebe Bridgers, Julien Baker a Lucy Dacus v této tradici pokračují i na novém EP The Rest. Za využití jemných vokálních melodií a fyzikálních metafor se trio obrací zpět k příběhům o nejistotě, hledání identity a zlomené důvěře a vypráví jejich poslední kapitoly.

Oproti předchozím nahrávkám se The Rest více zaměřuje na minimalismus a klade silnější důraz na harmonie. Zvuk balancuje mezi melancholií a nostalgií a připomíná tak dlouhou cestu, kterou Boygenius zatím absolvovaly. Jednotónový beat v úvodní skladbě Black Hole střídá hřejivé, byť upřímné drnkání strun. Tichý upozaděný syntezátorový podklad hladce přechází v nakovovělou, reverbovanou a vzestupnou klávesovou stupnici. Hned v prvních padesáti vteřinách od spuštění přitáhne kompozice svou gravitací a nenabízí prostor k úniku. Osamělá sonda Voyager se opodál vzdaluje od vlastního domova a ztrácí rytmus, jen aby ho se zpožděním znovu našla. Nezamýšlený povzdech Julien Baker v Powers, podtržený závěrečnou, téměř smuteční výpovědí křídlovky Nata Walcotta z Bright Eyes, dokonale vyjadřuje únavu z objevování sebe sama na pozadí současné společnosti.

Nebýt poměrně široké základny producentů spojených se sólovými kariérami zpěvaček a krátkého rozsahu nahrávky, EP by pravděpodobně plynulo uhlazeněji a vyjadřovalo větší soudržnost skupiny. Boygenius ale tyto kosmetické problémy skvěle zakrývají svými textovými dovednostmi a The Rest tak celkově nestrádá.

„I never rode a motorcycle, I never smoked a cigaret,“ zpívá Lucy Dacus hlubokým altem ve skladbě Afraid of Heights a určuje tak středobod, okolo kterého se otáčí nejen většina nahrávky, ale i spojení s The Record. Nihilistický vztah z rockové Satanist graduje na pozadí následků, které přináší, a končí v uvědomění si hodnoty života. V navazujícím a neurčitém Voyageru se Phoebe Bridgers po dlouhé cestě na měsíc skrz Me & My Dog a Letter to an Old Poet konečně za lehkého táhlého zpěvu dostává na jeho povrch a ve vší volnosti utíká ze spárů toxického vztahu.

The Rest oproti předchozí tvorbě Boygenius možná trpí svými nedostatky, jistou monotónností a krátkým rozsahem, titul „povedené EP končící jednu éru“ jí ale upřít nelze. Stejně jako by se vesmír nedokázal obejít bez rychle se rozpadajících částic na svém konci, ani trilogie nahrávek by nefungovala bez pomíjivého a komorního zvuku The Rest.