Pozitivní závěr, Pohoda

Jak říká Solange: „Jako černá žena máš právo být naštvaná.“ Jenže zatímco její harmonický set plný smíření negativní emoce odbourával, Princess Nokia svým feministickým rappem plameny nenávisti spíše rozdmýchávala. Rozbouřené publikum se uklidnilo, když Nokia utišila svoji roztančenou DJku a vyšvihla několik skladeb bez podkladu. Umělkyni nechyběl zápal či uvěřitelnost v žádné části koncertu, nejlidštěji však působila, když zrovna zapomněla text. Jen škoda, že během vystoupení několikrát odešla ze stage, a ubírala tak koncertu na tempu. Kdo rozhodně na tempu neztrácel, byly Les Amazones d'Afrique, které hlavní stagi vrátily girl power a rozdováděnou show.

fotogalerie z třetího festivalového dne tady nebo tu

A zatímco se jinde brousili lokty na Ho99o9 v údajně nejvěším moshpitu celého festivalu, menší stan se začínal napouštět dýmem, zpoza kterého byly vidět pouze obrysy Dillon v elegantních černých šatech. Její podmanivý hlas navíc podpořil dívčí sbor, díky kterému se nemuselo nic podbarvovat a vše bylo živě. Už takhle působivou kombinaci doplnily štiplavé beaty a zvukově krystalické piano. Po půl hodině bylo těžké určit, jestli jsou více dojati diváci nebo sama zpěvačka. Nad jímavými částmi, kdy celý stan zpíval „tip-tapping“, pak zvítězily taneční beaty, jež všechny rozněžněné emoce utopily v očistném tanci.

Alt-J přinesli pouze pompézní statickou show, ve které byly emoce drceny hlasitostí a reflektory. Zmíněné ingredience naopak dokonale fungovaly ve Space aréně, kde svůj křiklavě růžový set odstartoval Machinedrum a jeho pozitivní show plná aktuálních klubových odkazů k danchallu, trapu nebo glitchi. Nejpozitivnější set Pohody utekl rychleji než deset minut v mačkanici na Alt-J. Na rozdíl od nich totiž Machinedrum věděl, jak komunikovat s lidmi, když se neostýchal sáhnout po mikrofonu a nahecovat publikum. To sice nejdříve šetřilo síly, ve druhé části však podlehlo Machinedromovu charizmatu a svezlo se na veselé vlně až do finále festivalu.