Přes skleněnou stěnu (Mastodon)

Začít přesně, skončit na čas, být dokonce rychlejší než anoncovaný jízdní řád. Tak nějak by se dal shrnout koncert Mastodon ve vyprodaném Lucerna Music Baru. První support, Russian Circles, dojel na mizerný zvuk a z jejich na deskách barevné prokreslené muziky zbyla jen rytmika (ale dobrá, to se musí nechat). Odezva byla nemastná, neslaná, a to i přesto, že trojice na pódiu do toho dala všechno, obzvláště kytarista Mike Sullivan se mohl rozdat. U Red Fang to bylo o něco lepší, kytary slyšet byly, ale odnesl to zpěv. Nažhavenému a připravenému publiku to však nevadilo, místy se dokonce zdálo, že hodně hlav je tu právě kvůli nim, alespoň reakce byly divočejší než na headlinery.

Mastodon rovněž nebyli zvukově ideální, ale co mělo být slyšet, to slyšet bylo. A dokonce i to, že i přes pověsti, které o Američanech kolují, tentokrát všichni na pódiu zpívali čistě. Instrumentálně není co vytýkat, i složitější věci byly zahrány precizně. Páteř setlistu logicky tvořila poslední deska Emperor of Sand, Mastodon však sáhli aspoň jednou do každé ze svých desek. Prostor tak dostaly složitěji prokomponované skladby z Crack the Skye i přímočarý nářez Mother Puncher z Remission.

Hrálo se bez zbytečných prodlev, mluvení - i bez přídavku. Ten nahradil šestiskladbový závěrečný blok, při kterém se k Mastodon připojil Scott Kelly z Neurosis a s kapelou pěkně projel všechny své hostovačky. Koncert tak dostal příchuť čehosi exkluzivního, jako by Mastodon bilancovali. Sice přijeli pod záštitou nové desky, ale rozprostřeli ji mezi starší skladby. Scott Kelly navíc přinesl auru jakéhosi otce v pozadí, vzoru, který každou desku skupiny posvětil svou přítomností.

fotogalerie z koncertu tady

Mastodon i Kelly byli maximálně soustředění, komunikaci obstarávala hudba. Možná byli dokonce až profesionálně chladní, jako by nedokázali překonat bariéru mezi pódiem a hledištěm, což je zrovna v Lucerna Music Baru poněkud paradoxní. A přitom pod pódiem se děly věci: Pogovalo se už u Red Fang, u Scotta Kellyho došlo i na pokusy o stage diving, sborově se pělo. Ale tak trochu přes skleněnou stěnu, kterou kapela, přes veškerou hudební kvalitu, nedokázala prorazit.