Přikryti stíny, pokřtěni vodou (Thulsa)

Několik slov díků, pár kapek čisté vody a vhození desky do publika. Hotovo, kdo přišel kvůli křtu, může jít domů. Thulsa nedává gestům velkou váhu, má valivé kytarové riffy a potřebu tlačit je dál. Tím skutečným aktem křtu se tak stává odehrání všech sedmi skladeb z debutového alba Přikryti stíny.

Nebýt Banána u mikrofonu, zůstává Thulsa na pódiu téměř nehybná. Její hudba oscilující někde mezi stonerem, crustem a hardcore punkem se však zastavit odmítá. Duní, rezonuje klubem a rozkývává hlavy přítomných. A jak se kapela pod rudými reflektory skladbu za skladbou rozpaluje, publikum je stále neklidnější a jeho reakce na riffové zaklínání intenzivnější.

Základem Thulsy jsou pevné kytarové podpěry, pozornost se ale upírá zejména na známou tvář frontmana. Banán je ve formě a gesty diriguje dění kolem, v závěru si dokonce bere na pomoc bubenickou paličku. A přestože mikrofon zůstává na konci setu nepoškozený, staré časy se ozývají, a to v podobě omotávání kabelu těsně kolem hlavy i kultovních vertikálních plivanců.

Večer otevírají Hever: skupina, která dál odmítá hrát písničky. Jejich set je mixem hardcorových kytar, tvrdých bicích a křičených názorů, které frontman Kizo v několika prvních skladbách diktuje zpod černé kukly. Na silné melodie ani breakdowny není čas, Hever ohlodávají hardcore až na kost. Díky jejich přesnosti a tomu, že je v Kabinetu Múz slyšet každé drnknutí struny, to funguje skvěle.

Co naopak příliš nešlape, jsou Antisocial Skills, kterým se prostě nedaří přitáhnout pozornost. Svižné punkové skladby trojice sice pěkně odsýpají, ale na pódiu ani v uších se neděje nic, co by udělalo větší dojem nebo se dokázalo zavrtat do paměti. Podobné je to i při závěrečném setu Concussa. Kapela disponuje vrchovatou porcí hrubého, d-beatového arsenálu a v několika momentech, kdy se do rychlých bicích přidá téměř zvířecí křik a hluk jde až na hranici únosnosti, působí opravdu dobře. Větší část setu je ale odehraná příliš na sílu a tak trochu strnule.

Rozpačitost z některých hostů nic nemění na tom, že Thulsa křtem hravě překonala laťku očekávání, kterou jim nastavil věhlas vlastních členů. Tahle pětice byla trpělivá a vytrvalá. Riff za riffem stavěla v Kabinetu svůj chrám a přihlížející zvědavce proměnila intenzivním kázáním v zapálené uctívače.