Příslovečné určení pohybu. Hluku. (Dope Body)

Dneska na to půjdeme in media res, zostra,  v rytmu vystřelené kulky, v duchu večera. "My nejsme Depakine Chrono." Jelikož si nevybavuju, jestli jsem kdy vůbec DP viděl a to, jak vypadají, už vůbec ne, považoval jsem úvod za poněkud trapný vtip. Ale ty obličeje mi byly povědomé a já nebyl schopný dát dohromady 2 + 3. Pak mě to trklo, že na ty podladěné riffy nepotřebuju kalkulačku a že jsou vlastně heavy. Kurac. "Dáme poslední věc a půjdeme do píče." Chvilka ladění. "Kdyžtak máme kazety, tamhle, jak jsou hajzly." Přesně po dvaceti minutách dokonáno bylo. Diktát jako vždy, jen mi tentokrát nepřipadal tak chorobně vzteklý. Zato vokál mi přinášel myšlenky na Gnu a kytara působila dost nametalovaně, struhadlo na zlý primitivní riffy hadr. Zapálený omšelý hadr. Nejhodnější Kurac, co jsem viděl. Navzdory hořlavé hudbě a šup sem šup tam přístupu na mě působily takřka zenově, a to nehraje.

Proto nástup Dope Body působil jako hození fláku do tygří klece nebo jako kopanec do rozkroku. Elektrizující. Odzbrojující, pokud někdo přišel na Sedmičku s kvérem, vystřelovákem nebo rybičkou. Zpěvák Andrew vypadá jak průnik Tylera Durdena s Christianem Balem a mladýho Micka Jaggera. Kolem stojanu se kroutí jako kobra, po pódiu kráčí jak leopard. Když si sundá triko, napadnou mě dvě věci: sochařství a gay sex. Do toho kytarista míří hlavou nástroje k podlaze jak samopalem na skosený nepřátele, obrací se k aparátu jako k mohyle, prsty útočí po hmatníku smyslů zbavený. Lidi paří jak na život a na smrt při Leather Face, progresivnější Twice the Life zase rozhoupává rytmem a komplikovaností nutí k pozornějšímu obdivnému pozorování i poslechu. Basák hraje jak druhý kytarista, nespokojí se s pouhým tvrzením spodku. Často jde harmonicky proti kytaře, hlavně ve výjezdech, což pak zní jak krátké duely mezi oběma. Kdykoli se Andrew snaží říct něco souvislejšího, kytarista už to žene k dalšímu songu. "Když jsem naposled cestoval, kontrolovali mi prdel." Jen, co to dořekne, vybouchne dynamit krátkého vazbení následovaného kvílením flažoletů. Takovou explozi dokáže patrně pouze kapela, co původně chtěla odehrát jen jednu show. Všimli jste si, třeba ve sloce Hired Gun, že Andrew má podobnou barvu hlasu jako Joey Ramone?