Přivolat Bestii ohněm (Mörghuul)

Podium zdobí dva obrácené kříže a čtveřice svíček. Dav lidí pod ním netrpělivě vyhlíží příchod Bestie - ta na sebe pro dnešní večer bere podobu právě vydané debutové desky Domination of the Beast od Mörghuul, jednoho z nejmladších přírůstků do cechu nekromancerů, který oživuje dřevní metalopunk.

Mörghuul nastupují s drzým výrazem a neurvalou energií, kterou si udrží až do poslední minuty. Jejich spoře osvětlené řádění útočí na uši i oči a není snadné se od něj odvrátit. Stačí se jen na chvíli poddat jednoduchému, ale o to účinnějšímu mixu punku a metalových subžánrů, a už vás vtahuje vařící kotel těl, který houstne a roste s každou další skladbou.

Blackmetalový corpse paint, bílé adidasky, kšandy i máničky. To všechno se tady spojuje do jednoho tělesa, do legie skinheadů, jak hřímá do mikrofonu frontman Matěj. Legie, kterou mají brněnští mladíci ve své moci.

Koncert v Kabinetu Múz je pro kapelu křest ohněm, a to doslova. Zapálenou pochodeň přitom netřímá nikdo jiný než Vála (Bahratal, Vole). A zatímco se lidem z klubu stahují půlky, on mává loučí nad hlavami lidí, plive oheň a nakonec zapaluje vinyl. Když doutná koberec pod bubny, chvíli přemýšlím, kudy nejrychleji k východu. Situaci zachraňuje pivo. Bestie je na světě a show za spontánního skandování „Mörghuul! Mörghuul!“ pokračuje.

Na mladé kapele není znát nervozita nebo nedostatek zkušeností. Mörghuul mažou hranici mezi kapelou a publikem a se zuřivým davem skvěle interagují, ve tvářích všech se zračí fanatický zápal podnícený zběsilou hudbou a drobné nedokonalosti se snadno ztrácí ve vřavě. O křtu s podobnou atmosférou a energií na obou stranách si můžou mnohé starší a zkušenější kapely nechat zdát.

Dobrý výkon podávají také předskokani Refore, thrashmetalová řemeslná práce balancuje na ideální hraně zábavnosti a tvrdosti. Nechybí kytarová sóla ani blastbeat - bubeník Dominik dnes obstarává rytmickou sekci oběma kapelám a zvládá to bez jediného zaváhání nebo zpomalení. Už při druhém songu jsou tu náznaky kotle, ve srovnání s davovým šílenstvím předchozího čísla ale vzpomínky na Refore rychle blednou.

Blackmetalovou legii ubožáků Bahratal nahrazují v posledním slotu večera Gertie Adelaido. I oni ve svém setu zhudebňují chaos, ovšem v trochu jiném stylu. Tóny syntezátoru oscilují mezi hlubokými vibracemi a pisklavými tóny, přičemž oboje co chvíli přehluší manický, silně zkreslený křik. Na Gertie Adelaido už je účast chabá, průsečík jejich produkce se zbytkem večera není silný a do disonantních zvuků neznáma se nelze snadno ponořit. Přesto se, ještě než vyrážím domů, nechávám chvíli unášet ve snové krajině s ostrými hranami, které bodají do uší.