Rangleklods na Mars

Pražský program nabídl na víkend lákavé akce v čele s dalším Polygonem, který lákal na současnou severskou undergroundovou elektro špičku, přesto jsem zvolil večer v Kabinetu Múz. Tam se odehrála poslední letošní akce pod záštitou Itch My Ha Ha Ha, kteří přivezli do Brna Young Fathers nebo Von Spar. Tentokrát jsme se mohli těšit na devadesátkové průkopníky elektronické hudby Mouse on Marse a dánské electropopové duo Rangleklods.

Večer otevíral (a poté i uzavíral) dj set dvojice Ink Midget & Pjoni - samorosti slovenské IDM scény svým důrazem na současné pop-trapové beaty evokují Hudsona Mohawkea, špinavostí a syrovostí zase domácí Schwarzprior. Zvláštní kombinace. Vedle sebe staví třeba vokály Rihanny a vlastní tvorbu, nejsoučasnější trendy s white trash estetikou.

Rangleklods v Praze ještě nebyli, zato v Brně už podruhé. Tentokrát přijeli v rámci evropského turné k nové desce Straitjacket, ovšem poměr skladeb byl ve vyváženém poměru s těmi z debutu Beekeeper (2012). Na úvod zazněl singl Clouds, který demonstruje úzké propojení obou muzikantů. Skupina sice vznikla jako sólový projekt Esbena Andersena, ten ale později přibral Pernille Smith-Sivertsen, jejíž podíl rozhodně nespočívá pouze ve vokálech. Žádný muž v pozadí, tady jsou role rozdělené fifty fifty.

Rangleklods musíte vidět živě. Pozorovat z metrové vzdálenosti nepřeberné množství audiovizuálních vychytávek, které oba protagonisté stihnou obsluhovat a do toho ještě zpívají a předvádí podivné taneční kreace, to je zážitek, kterého se vám z nahrávky nedostane. Setlist šel do finále, kde známé písně dostávaly tanečnější plášť, celé to bylo utopené v záplavě agresivních světel a hustém dýmu, které lidem poskytovaly možnost individuálního prožití, tak jak to vystihuje text k písní Lost U.

Headliner Mouse on Marse začínali kvůli dvěma přídavkům Rangleklods o dvacet minut později, půlhodinu předtím, než odjížděl poslední žlutý do Prahy. Debata o dřívějších začátcích koncertů pro mě nabírá osobní rozměr, časový harmonogram je určující měřítko, jehož posunem můžete z akce vyloučit, nebo přilákat nové skupiny lidí.

Být koncert v Praze, Mouse on Marse začínají v jednu, takže můžu být rád i za těch dvacet minut, které jsem stihl. Úvod byl syrový a těžko stravitelný, přesto se celý klub znovu okamžitě zaplnil. Napětí budovali se strojovou precizností, v jejich podání nevídaně organicky. Netroufám si domýšlet, co se dělo dál - Mouse on Marse za dvacet let na scéně připravili fanouškům mnoho překvapení a proměnlivost jejich živých vystoupení je jedním z nich…