

Místo smyslu další součástky mechanismu (Marek Šindelka)
Systémy něhy jsou fascinujícím, podivuhodně neuchopitelným a unikavým románem, který do sebe čtenáře naprosto vtáhne a na konci ho vypustí zcela změněného, aniž by to sám tušil.


Systémy něhy jsou fascinujícím, podivuhodně neuchopitelným a unikavým románem, který do sebe čtenáře naprosto vtáhne a na konci ho vypustí zcela změněného, aniž by to sám tušil.


Známý obraz moka konvičky se prolíná celou výstavou jako autorský meme, můžeme je lovit jako pokémony. Další důvod k aplikaci kouzla druhé šance, skutečně je nezbytné instalaci projít několikrát a nejlépe různými směry. Koho by napadlo, že projekce umístěné do dveří s ornamentálním sklem na masivním dřevěném boxu vycházejí z úhledného obýváku skrytého uvnitř?



Fatoumata Diawara ale nezapomíná ani na svou obvyklou výbušnost a energii, na novince umně kombinuje hudební odkaz předků s popem i futuristickými tendencemi. Na místě je trans, dojetí i tanec.



Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.



Třetí album je jedním z klíčových archetypů showbizu, pověstným gordickým uzlem, milníkem, který ne každý dokáže jednoduše a správně překročit.


Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.


Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.



Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.



Melancholické písně australského dua HTRK dýchají osamělostí. Platí to i pro novou nahrávku, kterou zítra představí v Praze?
Nijak zásadní historka vystihuje obecné vnímání Wild Tides i dalšího Kaifoszova projektu Lazer Viking, kapel, které domácí hudební scénu takovým způsobem polarizují, není mnoho.
O angažovanosti New Model Army netřeba pochybovat, ovšem Brexit dodal albu Winter mrazivé razítko. (Už brzy ve vašem sousedství, nebo trochu dál.)
Stejně tak bývá přirovnávána k Blondie, Patti Smith nebo třeba k The Cramps. Vyzařuje kouzlo starých časů, ozvěny CBGB a původního newyorského punku.



Zahraniční recenzenti se ohánějí jmény jako Nick Cave nebo Richard Hawley, Crowley je ale jinde, postrádá ten komediantský rock’n’rollový rozměr, vlastně působí až starosvětsky.



... stejně silně jako vliv Tori Amos nebo Joanny Newsom, Natalie Prass můžeme s klidem uvádět jako další důkaz momentální dámské nadvlády.



... pravidlo, že největší hity se stávají z lovesongů, ve kterých se vypráví o tom, jak se autor snaží nenapsat lovesong. Aneb „music critics please skip to chapter 1“.



Alba s doprovodem symfonického orchestru mají téměř vždy nálepku něčeho exkluzivního, ale málokdy za to skutečně stojí. John Grant je výjimka v mnohém.



Jarmuschova serenáda Only Lovers Left Alive přinesla Jozefu van Wissemovi veliké ovace; tihle dva, jak známo, už spolu nějakou dobu vystupují...



V záloze má rodové dispozice od matky, která zpívala gospely v evangelickém sboru, v muzikantském životopisu zas punkové spolky, angažmá ve sboru CeeLo Greena...



Začalo to zabijáckým singlem Husbands, album Silence Yourself nás srazilo na kolena a drtivý 10“ s novinkou Fuckers a coververzí Suicide dorazil.
Vyberte důvod nahlášení a dopište zprávu pro moderátory.