S duhou přes oči: Hlavně se zase nezamilovat

LP je pro mnohé neprávem ženou jednoho hitu, svým famózním hlasem umí ale vyčarovat mnohem více než Lost on You. Takový šmrnc a jasně vyražený styl s plachetnicí na hrudi se v popu nevidí. Taky se obešla bez projekcí, bez efektů i bez back vokálů. Vystačila si a narozdíl od tolika hvězd před ní (a po ní), nepůsobila na mamutím pódiu s kytarou utahaně ani ztraceně.

Trochu jinak mohl působit Kiwanuka. Nedbal možnosti přiblížit se publiku a zůstal věrný své poctivé zpívařině. Otevíral dlouhým zpěvem své kytary za doprovodu stejně dlouhých klávesových ploch. Pak sice potěšil songem Cold Little Heart ze Sedmilhářek, ale dlouho neměnil výraz ani rytmus. Až jsem ho začala v duchu prosit, aby přitlačil, uvolil se s písní Black Man in a White World, ale konečný verdikt je jasný: někdo si liboval, že byl Michael za odměnu, jiný koncert přečkal i přes vlčí hlad až do samotného konce, ale Love & Hate vyzní lépe z desky.

fotogalerie z festivalu tady i tu

A univerzální nebyl ani výstup UNKLE. Jak psali v průvodci, čekala nás “all-star sestava složená ze zkušených hudebníků z kapel Groove Armada, The Duke Spirit, Squarepusher a Air”. Naživo jsem ale pocit výlučnosti neměla. Chápu, proč jsou legendami, ale narozdíl od skalních jsem setrvávala spíše ze slušnosti. UNKLE možná nic nechybělo, ale zároveň neměli nic navíc. Model, který kdysi pomáhali vytvářet, se za ta léta osvědčil a zároveň posunul. A dva nevýrazní zpěváci a show postavená na úkor triphopového základu mě nakonec poslala domů.

Jela jsem rozjímat o Warhaus. O dalším úctyhodném objevu Full Moon scény, která přestává kapacitně stíhat. Buď Maartena Devolderea předchází pověst uhrančivého frontmana, nebo se všichni tolik těšili na waitsovské blues, špetku rockové syrovosti, poetiku večerních kabaretů a úsporně stavěné melodie zdobené expresivní trubkou. Těžko říct. Každopádně Devoldere zraje jak víno. Je ten typ, kterému věk sluší. Navíc Balthazar a dEUS možná měli své publikum, ale tenhle projekt bude mít mnohem delší trvanlivost.

Stačila chvíle a šarmantnímu vlasatému dlouhánovi s ledabylým projevem, hluboko posazeným témbrem a caveovskými pohyby jsme se dokonale oddali. A že sympatie byly vzájemné, svůdnost Warhaus hraničila s pokušitelstvím. Žádostivost v publiku rostla s každým Devoldereovým gestem a z plastového panáka svíraného v pěsti zůstaly jen rozpraskané střepy. Jsou lásky, kterým nelze odolat.