Severský vánek, co zahřeje (Kalandra)

Řeknete-li, že jdete na Kalandru, pravděpodobně vzbudíte neadekvátní očekávání. Nejde o epigony či revival Petra Kalandry, ale o etablovanou stálici nordické scény, někteří možná slyšeli jejich cover slavné písně Helvegen od Wardruny. Za posledních pár let nás formace obdařila čtyřmi koncerty, návštěva smíchovského klubu Underdogsʼ byla u příležitosti samostatného turné k druhé desce A Frame of Mind a přilákala rostoucí fanouškovskou základnu.

Předskokankou byla Lili Refrain, italská zpěvačka a multiinstrumentalistka, která kolem sebe soustřeďuje též vydatnou a oddanou komunitu, takže sál byl plný. Refrain pracuje s looperem, několika nástroji a hlasem a vše podtrhuje silnou expresivitou. Pomalé a dunivé plochy rychle navodily tranz, ale na mě to nezapůsobilo nejlépe. Hra s looperem neodpustí sebemenší chybu a těch se hned zkraje několik našlo. Dobrý úvod, jen její tvorbě dám přednost z nahrávky.

Čtyřčlenná Kalandra nastoupila impozantně, a i když od začátku byla patrná jistá únava – zpěvačka Katrine Stenbekk přiznala, že po devadesáti dnech na turné nejsou zrovna nejsvěžejší –, výkon byl suverénní, jakkoliv pohyb v rozpáleném klubu jako uprostřed léta nebyl zadarmo. Kapela propaguje novou desku, ale značná část playlistu byla tvořena písněnemi z The Line (2020) a koncert se podobal tomu loňskému v Kasárnách Karlín.

Po několika úvodních písních přišel čas na lyričtější část reportoáru, vtahující do hypnotického a mrazivého světa svébytné estetiky. Oba kytaristé předvedli technicky vybroušený výkon za vydatného přispění energického, byť v kontextu skupiny poněkud nenápadného bubeníka. I přes vikingský zjev kytaristů přitahovala nejvíc pozornosti Stenbekk, která se i přes deklarovanou únavu nořila do líbezných písní s folkovými ozvěnami, nenuceně doplňovala skladby elektronickými plochami a dala celému vystoupení nezapomenutelný punc. Když zaznívaly skladby jako Borders, The Waiting Game nebo novinka I Am, diváci se širokými úsměvy nebo zavřenýma očima se kolébali na vlnách kytar, beatů a dokonalého zpěvu.

Kalandra opět ukázala, že jejich dobře namíchaná směs severského folku, elektroniky s příměsí tvrdších kytar, obzvláště povedených v novince Bardaginn, je nejen líbivá, ale především podmanivá. Pokud už vás přestala bavit Aurora, Wardruna nebo Heilung jsou na vás moc pompézní, Myrkur moc tvrdá, pak si Kalandru zamilujete.