Škádlení s kočkou (Cashmere Cat)

V kodaňském hudebním domě Vega proběhla norská invaze a elektronickou scénu zastoupili třeba Cashmere Cat a Todd Torje. Ten prvně se v Dánsku letos už představil skvělým setem na festivalu Roskilde a když si v září na Electronic Music Awards vysloužil cenu pro nejlepšího producenta roku, bylo o důvod víc, proč se na jeho show těšit.

Jako předskokan se představil August Fenger Janson, známý jako Eloq. Dánský producent pracuje s většími jmény místní rapové scény, do svého klubového setu ale míchá spíše americkou scénu. Největší ohlas sklidily remixy Fake Love od Drakea a Rihannin Bitch Better Have My Money, většinu setu ale bylo spíš slyšet štěbetající publikum a namísto tancování se většina sálu jen lehce pohupovala. Koncerty, kde producent jen stojí za mixážním pultem a komunikace s diváky se omezuje na občasné ukázání do publika, vyžadují hladinku alkoholu, která stydlivým Dánům dodá odhodlání užít si čtvrteční večer.

Na hlavního aktéra večera už ale byli všichni připravení. Za úvodních tónů Wild Love publikum zhoustlo a když se ozvaly něžné klávesy průlomového singlu Mirror Maru, party začala naplno. Napravo se otevřel se taneční pit, nalevo se točila videa na Instagram. Rádiové hitovky z letošního alba 9 střídaly starší instrumentální kompozice, které daly skákajícím vydechnout. Cashmere Cat dostál svému jménu a s publikem si hrál jako s myší. Dropy většinou přišly o dvě doby později a někdy na ně nedošlo vůbec. Nejklidnější pasáže byly střídány největšími hity, na které pit občas nebyl připraven. 9 (After Coachella) i Trust Nobody jsou v kodaňském nočním životě slyšet každý víkend, ale na parketu Vegy bylo na dvě stě padesát hlav a všichni přišli užít si hudbu a ne dvojitou vodku s redbullem.

I Cashmere Cat hrál spoustu hitů z americké rapové scény. Waves a Wolves byly očekávány, na posledním albu Kanyeho Westa se norský producent podílel, ale Look At Me! kontroverzního rappera XXXTentacion byla překvapením. Remixem OctaHate od Ryn Weaver měl publikum v hrsti a když namísto posledního dropu na celou minutu vypnul hudbu a nechal se vytleskat, vypadalo to na vtipný a působivý závěr. Na rozloučenou se nám ale dostalo dárku ještě většího. One More Time od Daft Punk je už přes patnáct let skladbou, u které se nedá odevzdat tanečnímu opojení. V předních řadách letělo do vzduchu oblečení, skákalo se a extáze neopadla ani při čekání v šatně, kde si všichni pozpěvovali „one more time“.