Škola čar a kouzel (Tomáš Palucha + Shield Patterns)

Večery plné magie mám ráda. A vůbec nejde jen o Kámen mudrců, i když bych si dovedla představit poslouchat tuhle alchymii poblíž Zapovězeného lesa. Ačkoliv Tomáš Palucha nehrají, a to především na desce Guru, nic nepřístupného, něco v Pardubicích muselo přístupu bránit, jinak si nedovedu vysvětlit tu hrstku lidí, co na koncert zavítala. Snad géniové zodia káli, snad osmapadesátá vyšší inteligence spikli se proti nadaným experimentátorům.

Před koncertem jsem netušila, jak moc se bude hudba Tomáše a Paluchy doplňovat se setem Shield Patterns. Poslechnete-li si je zvlášť doma, asi vám nebude připadat, že toho mají mnoho společného, naživo to ale dostanete černé na bílém. Až mě zamrzelo, že nespojili síly a nestřihli si něco společně. Atmosférickým melodiím by hlas Claire Brentnall nesmírně (i vesmírně) slušel.

I tak Tomáš Palucha nadchli. Tím, jak si vás okamžitě dokázali získat. Plynulými přechody mezi jednotlivými písničkami se dostali třeba až k Eliášovu ohni z loňské desky Guru nebo k Prahmotě ze zmiňovaného Kamene mudrců, s jejichž pomocí ukázali vzájemnou hudební symbiózu. Což ještě umocnil fakt, že se nejednalo o pouhá přehrání albových verzí, ale o vystoupení bohaté na překvapivé momenty. Slovy se neplýtvalo, kytary to vzaly na sebe. Všechno bylo tak, jak mělo být, možná to jen všechno mohlo být o něco delší.

Uhrančiví Shield Patterns navázali na temnou, poctivě vybudovanou atmosféru, kterou velkolepě vedla éterická Claire se svým kouzelným hlasem, z nějž chvílemi běhal mráz po zádech. Přestože se cítím vyjádřeními typu „your city is so beautiful“ přesycená a považuji je za klišé, byla jsem doma, takže srdce jihlo. Shield Patterns předvedli intimní vystoupení plné pokorných promluv, místy až šeptajícího zpěvu, jen bych jim přála lepší (a rozhodně větší) publikum. Přestože přišel i přídavek, nebylo to kvůli ohromujícímu potlesku, které by je vrátilo zpátky na pódium, spíš je ovládla potřeba zahrát ještě jednu písničku.