Svět jinýma očima. Soak.

Na osmnáctiletou vyspělý výkon, z něhož byla cítit silná osobní zkušenost. A přestože nejde o existenciální texty, puberťačky se většinou dívají na svět jinýma očima.

Sobotní dramaturgie klubu Chapeu Rouge většinou nebývá přívětivá k písničkářům. Přesto se jednou za čas stane výjimka a do proudu tanečních akcí se protlačí jedna intimnější. Davy turistů štosujíce se v Jakubské ulici si musí na svoji dávku špinavého rámusu chvíli počkat. V sobotu dostala přednost irská osmnáctiletá zpěvačka Soak.

Support „Jéčko“ nechal ostatní doma a před vyprodaným klubem se předvedl sám s kytarou. A nic bych na tom neměnil, tentokrát by slovo předskokan bylo urážkou. Úvodní anglické písně nutily pochybovat o tuzemském původu zpěváka, rázem jste se ocitli v nehostinné krajině severní Anglie a romanticky vypluli směr Island. V půli široké cesty se kurz obrátil nazpátek domů, domů do Prahy. Atmosférické melodie se rozplynuly a vítr do plachet přidaly české texty vyprávějící příběhy o holkách a klucích, o radostech a o smutku. Indiefolkový zpěvák jako floskule na hranici popu? Ne, Jéčko spojení naplňuje a k popovým odbočkám se vůbec nepřibližuje.

Soak navázala na intimní atmosféru a bez zbytečného povídání, které by vlastně zbytečné nebylo, spustila trojici akustických songů. Mimo písně působila chladně a nezaujatě, kontakt s publikem nula. Zato když zpívala, všechno bylo, jak má. Na osmnáctiletou nesmírně vyspělý výkon, z něhož byla cítit silná osobní zkušenost. A přestože nejde o existenciální texty, puberťačky se většinou dívají na svět úplně jinýma očima. Tím spíš, když hledáte sami sebe a do toho se vám doma hádají rodiče. Směsice dream „teen“ folku oslovuje i starší posluchače a těch mladých byla v klubu menšina.

Dvojčlenná doprovodná kapela byla poněkud navíc, jakkoliv zpestřovala celkový zážitek. Set sice gradoval, ale vyvrcholil mnohem dříve, než bylo v plánu, a možná ani žádný vrchol neměl. U Soak je zbytečné chtít show, stačí sledovat, jak proplouvá životem holky s chlapeckou vizáží ze zapadákova, holky, která rezignovala na gender. Sobotní večer nakonec měl pomyslný vrchol a tím byl nenápadný přídavek, který Soak odehrála uprostřed sálu samotná s kytarou a bez mikrofonu. Jen škoda, že žijeme v době s mobilními telefony, které jsou opatřeny fotoaparátem s bleskem…