Tíha, co stmeluje (Torche)

Kotel lásky, kšilty dozadu a rock'n'roll s knírem. U Torche je takovou nepsanou jistotou, že dostanete přesně to, pro co si přijdete. Nikdo neodešel s prázdnou, všem bylo po zásluze naděleno. Ostatně letošní novinka Restarter víceméně smazala hranici mezi syrovostí a surovostí, která naživo polyká posluchače s bezprecedentní autenticitou. Nedávná strahovská zastávka Stevea Brookse s Floor vyvolala (alespoň, co se ohlasů vůkol týče) rozpaky, u téhle štace jsem s propoceným tričkem naopak počítal.

Argonaut, to bylo rande naslepo. Třešně pomalu odkvetly, jarní dusno bylo stejně opojné jako svazující a už po několika minutách mi jejich vystoupení v kontextu celého večera dávalo smysl. Jistě, celá ta poctivá energie, zarputilá, nikoliv urputná, šla do vlažných, takže samotný účinek šlapal na půl plynu, přesto sympatický otvírák. Tohle ostatně poznáte tehdy, když kapela hraje poslední song a vy máte pocit, že začali sotva před pěti minutami.

Torche si s muzikou nedělají těžkou hlavu, i když jí umí mimořádně obtěžkat. Na Sedmičce máte do stropu tak dva metry deset, ale americká čtveřice vám hned na úvod připomene, kde má tenhle klub podlahu. Do vlažných jdou i úvodní songy počínaje Pirañou, teprve až s aktuální hitovkou Minions, se kterou začátkem roku lákali na novinku Restarter, se to strahovské "blízko" mezi kapelou a publikem konečně prohloubí. Definitivně podléhám až s trojicí songů z našlapané desky Harmonicraft, kterým dominuje punkrocková pecka Kicking. Ale i kdyby čistě instrumentálně, Torche tenhle večer fungovali bezezbytku, sem tam nějaký ten nenucený vtípek. Jediné překvapení večera bylo, že mnohem lépe fungovaly těžkotonážní, hutné pasáže, kterým šli fanoušci vyloženě na ruku, namísto svižných vypalováků, u kterých počítáte s tím, že vás na malém prostoru strhnou. Lehko na bojišti, těžko na tanečním parketu. A tak je to dobře.

Upřímně, Torche nejsou kapelou typu Converge, kam se jdete vyloženě obětovat, kde necháte tělo i duši. Tady si spíš jen berete, a to tak, že prvoplánově. Teprve až když se ohlédnete, zjistíte, jak silné to vlastně bylo. Z nové desky zaznělo pět kousků, zbytek byl příjemně namíchán napříč diskografií a celý večer završil přídavek v podobě Annihilation Affair který symbolicky stvrdil dojem, že tíha v tomto případě stmelovala a povznášela.