Un/Jeden: Svůj kříž neseme si sami

V šedém a pravidelném rámci s pravidly měnícími se. Vynaložit síly, aby člověk sám mohl překonat nové a nové překážky času i prostoru. Sledovaný, hlídaný. Někdy spadnout, jindy vytrvat. Ale bojovat nepřestat. O místo, o čas.

Nejisté balancování ve světě, kde najít rovnováhu je těžší a těžší, protože, když už si myslíte, že jste to zvládly, všechno se otočí, všechno se změní.

Nástrahy překážky na každém kroku a vyhnout se, vytrvat mělo by se. Napnout svaly, vydržet, o něco se opřít na chvíli, nebo o někoho, a po chvíli klidu, po chvíli triumfálního zvládnutí situace zase změna.

V uzavřeném prostoru čtyř myšlených stěn, v prostoru tak pravidelném, že odporuje všemu tomu chaosu světa, a přesto ho přesně vystihuje, uzavřen je člověk – někdo, jeden, sám. Musí se vypořádat s tímto prostorem, musí v něm zůstat rovný, musí se vypořádat se svým časem, musí v něm žít. A když už si myslí, že vyhrál, že dosáhl svého, že našel svůj střed a místo k životu, všechno se znovu hroutí, mění, zrychluje. A i když je sám, může se stát, že ho někdo chytne a jako s loutkou na provázcích si s ním chvíli bude hrát, nebo ho bude držet, aby neupadnul, a on se poddá, protože jiná možnost není.

Performance UN/Jeden Marie Gourdian a Florenta Goldfiera chytře propojuje vizuální, scénickou, taneční a zvukovou stránku. V jasně definovaném pravidelném uzavřeném prostoru pro jednoho tanečníka – jednoho člověka prezentují příběh člověka a světa. Kde kolem prochází někdo, kdo proměňuje podmínky, vertikalizuje horizontály, horizontuje vertikály – zasahuje, mění. Překáží, nastoluje. Přizpůsobit se je úkolem. Za každé situace najít si svoje místo, najít si skulinu, vyhnout se. Být na všechno sám. Ale nepřestávat hledat.

Scénografie je tvořená krychlí z trubek a několika bílými pásky, jejichž úhly je možné měnit – proměňovat jejich vzájemné vztahy a poměry, a tím radikálně měnit charakter prostoru. Vytvářet překážky, o které když zavadíme, tak se nám to vymstí. Všechno je laděno do chladných odstínů šedé, bílé a modré. Výrazná geometrie představuje jednoduchý a čitelný scénický jazyk.

Inscenace inspirovaná křížovou cestou nenese křesťanské poselství. Nese poselství univerzální a věčné. Ať se děje, co děje, člověk by měl věřit a nevzdávat se.