Večer, co měl nebývalou jiskru (Zrní)

Jiskřící nemít vůbec nic. Když jsem se před půl rokem bavila o této pasáži s jejím autorem Janem Ungerem a vlastně i se zbytkem členů kapely Zrní, překvapilo mě, že ono jiskřící nese pro každého trochu jiný význam. Nakonec jsme se shodli na tom, že v jiskřícím je vždy cítit puls života. Nová deska, kterou téma životního pulsování proplouvá, byla pokřtěna ve vyprodaném Foru Karlín.

Program byl rozdělen na dvě části, přičemž první polovinu doprovázela skupinu královéhradecká filharmonie s dirigentem Stanislavem Vavřínkem. Zrní na okraji pódia zastínili celý orchestr, který už tak částečně skrývalo protihlukové sklo, jiná scénická provedení, např. na Colours of Ostrava, nabídla šťavnatější podívanou. Je ale nutné brát v potaz praktické stránky věci, jako je velikost pódia či operace se zvukem, který byl, nutno říci, perfektní, stejně jako rozměrná projekce, která společně s osvětlením efektivně dotvářela atmosféru. Souznění Zrní a filharmonie bylo ve znamení velkolepého plného zvuku, který vyzněl hlavně u písní Mezi náma či Autobus, narušených beatboxem Ondřeje Slavíka. Vrcholem první půlky večera se stala píseň Jabloně, kterou působivě doprovodila projekce zpomaleného výskoku baletní dvojice.

Po přestávce se změnila scéna, zmizela plexiskla a z velkého promítacího plátna zbylo torzo v podobě loga Z, které uvedlo samostatný koncert kapely. Prostor, jenž byl dříve osazen filharmonií, nyní sloužil jako taneční plac sestavě Dekkadancers. Nápad zvýraznit vizuální stránku o taneční kreace ale ztroskotal na prostorových dispozicích - Zrní zůstali na stejných místech vepředu pódia, takže toho nebylo moc vidět. Očekávaný výstup bikera Martina Dražila s jedním členem Dekkadancers se nepovedl, nesourodá kombinace působila krkolomně. Zrní ovšem bodovali prezentací písní: tradičně emotivní přednes Jana Ungera, ladné střídání rolí Ondřeje Slavíka jednou coby bubeníka, podruhé harmonikáře, nebo vyšperkované houslové efekty Jana Fišera, to vše tvořilo ojedinělý zážitek.

fotogalerie z koncertu tady

Druhou část setlistu, složeného především skladbami z nové desky, završil hit Jiskřící raketa TOTO. Intenzivní propojení výborně naladěné kapely a znatelně spokojeného publika umocnil slet papírových vlaštovek, které vysílali fanoušci z postranních galerií. Aplaus vystřídalo obsáhlé poděkování všem, kteří se na realizaci koncertu podíleli, následoval křest, který s pomocí čínského piva provedli výtvarník Roman Týc, scénograf Milan Cais a producent Ondřej Ježek. O tom, jestli byl tento večer jiskřící, není pochyb. Klíčový motiv desky, totiž prožívat působivé impulsy, prostoupil celý Karlín.