Víš, holky těžký to maj (Colours of Ostrava 2025)

Kolik mladých lidí se účastní letošních Colours, ukazuje koncert Calina na hlavní stagi, sotva čtvrtina hřiště. Patnáct hodin. Hitmaker znamená tvůrce hitů, nejhledanější slova ve slovníku cizích slov jsou sofistikovaný, sarkazmus a demagogie. Předchozí slovo hitlerjugend a následující hitparáda. A jestli není žádný bůh, tak nás vezme země vzduch, zpíval Jan Nedvěd. Uzavřel se na své chatě, nevychází a je z něj smutný muž. Calin zařazuje Růži z papíru, fascinace národním bardem, kterého kolektivní vědomí vytěsnilo, je pozoruhodná i ponurá. Na pouti jsem vystřelil růži z papíru, dala sis jí do vlasů, kde hladívám tě já. Pretty boy nezná lásku, pretty boy zná jen strach. Atmosféra nejdelšího setu z mimohlavních podií v režii Rychlých kluků, v pozdějších hodinách, je vtahující.

Estonská dvojice Puuluup vystoupila na Colours už před pár lety, letos dostala větší stage, aby aplikovala minimalistickou presenci. Obleky, vlastní nástroje, jurodivé vzezření a nakažlivé rytmy. Média píšou o punkovém přístupu. Vypadá to jako, zpívají, vypadá to jako, nevypadá to jako. Vrstvené melodie prokládají skeči mezi písničkami, dojde na postřehy o místních zemědělských úspěších. Málo ovsa. Pane Babiš jste skvělí jste super chlap, který se dokáže starat o nemocné a né jen to, přejeme vám hodně sil a zdraví.

Netanel Goldberg je uznávaný hlasový umělec s neobyčejným rozsahem od vysokých kontratenorových tónů až po ty hluboké, jeho hudba slouží jako most mezi duchovním a fyzickým světem. Podle posledního průzkumu touží po hlubokém spojení se sebou samým každý druhý návštěvník. Co pro sebe můžeme udělat dnes, abychom zůstali zdraví, silní a spokojení i za třicet let? Workshop dlouhověkosti je plný, podobně jako slot Iggyho Popa. Od biohackingu přes kvalitní spánek, stravu, pohyb až po mentální nastavení. Got a dick and two balls, that's more than you all, my mind'll be sick if you I suffer the pricks. Holky těžký to maj je aktuálnější než kdy dřív. Brontosauři. You gave me love for free.

MELODIE

Čtvrtek ve znamení ženské energie. Nikol Bóková, Nina Kohout, Mabe Fratti, Noga Erez… Že netřeba genderově odlišovat? Ale kdo z mužů vytáhne témata mateřství nebo zoufalství nad nevyslyšením našeho NE? Odpoledni kralovala Nina Kohout - s nonšalancí Marizy, bohyně fado, a dramatickou rozervaností současně. Ve strojově násobeném, klenutém a zatím nedostižném zpěvu tu byly prožívaná něha, úsměv, rozčilení i stesk. A pak Mabe Fratti - nechat se vést guatemalskou experimentátorkou znamenalo sestupovat hluboko do vlastního nitra. Když zapěla, proniklo do propasti slunce, když nechala razantně promlouvat violoncello, vkrádala se do ní animální energie. A Noga Erez a její vandalismus? Je stejně tak rave, jako plyšový. Nejdřív zpívala o těžkostech závislosti na zprávách, pak hned provokovala: „Buy me a cigar, tell me I’m a star, fuck me in a car…” Mix jejího uvědomění a drzosti požívám poctivě už měsíc jako mental booster, funguje.

Je třeba neminout nenápadnou, ale eminentní expozici Lesa civilizací v Gongu. Pravěké duby nedozírného významu a hodnoty ohromily Ósaku na letošním EXPO a je trochu k nevíře, že lze vedle nich stanout také v srdci areálu.

HVĚZDY

První setkání s Calinem, střet boomera s nejprodávanějším a nejstreamovanějším interpretem posledních let. Na to, že O2 arénu dokázal vyprodat za den, bych na jeho odpoledním setu čekal větší dav. Další boomeři asi nebyli tak zvědaví. Jejich škoda, vidět a slyšet tenhle fenomén stálo zato, i díky oddaným fans, kteří znali texty snad všech skladeb, ať jsem se podíval nalevo napravo. Dokonce i dobrovolnice s igelitovými pytli, kterým Calin jejich úklidovou práci evidentně zpříjemnil. Nezpochybnitelné charisma, bangery po kapsách, jen ke konci setu už trochu kolovrátek.

fotogalerie z festivalu najdete zde

Když odstartoval svůj set Finneas, známý bratr slavné sestry, říkal jsem si, jestli Snow Patrol nepřijeli o den dříve. Po pár skladbách se ukázalo, že nepůjde o x-tou variaci na britpop a že Finneasův rukopis je přece jen barevnější. Sympatický zrzoun nepřepisuje hudební dějiny, ale rozhodně navazuje na silnou tradici ostrovních songwriterů. Při pomalejších skladbách jsem si vzpomněl na Davida Graye, kde je mu konec? Za hodinu stihl Finneas nabídnout i ochutnávku z chystaného alba, které vyjde v září, a s fanynkami v kotli se rozloučil chytlavým hitem Let's Fall in Love for the Night a titulní písní z poslední desky For Cryin' Out Loud.

Ve filmové komedii Bláznivá střela je upoutávka na fiktivní thriller Geriatrický park, kde po vzoru naklonovaných dinosaurů ohrožují hlavní hrdiny obří důchodci s francouzskými holemi. Citlivější povahy mohou mít pocit, že letošní Colours jsou tamním dějištěm. První večer Sting, druhý Iggy Pop. Legendární nezmar přišel na pódium v bundě, která letěla dolů dřív, než se dotkl stojanu na mikrofon. Do pasu naostro, víme. Jeho set byl souboj nezdolné duše se službu vypovídajícím tělem. Surová energie, Raw Power! Iggy je rebel, který klidně hodí do publika dva ze svých nejvetších hitů - Passenger a Lust for Life - už v první třetině setu, protože ví, že i ve zbytku má pořád co nabídnout. A když dozpívá, poděkuje publiku způsobným "fuckin' thank you, fuckin' yeah". Dosavadní vrchol letošních Colours, fosil rulezz!

Na Justice jsem se coby fanoušek, který má všechny jejich řadovky na CD, hodně těšil, takže se mi následující postřehy píšou o to hůř, ale... rozjezd dobrý, bavila absence projekcí a soustředění pozornosti jen na hru světel. Dočkal jsem se Love S.O.S. i We Are Your Friends a bavilo mě, jak se oklikou, třeba jen na pár sekund vrací k tracku, který už předtím zdánlivě opustili. Jenže s přibývajícím časem začal být set agresivní a monotónní, až jsem si říkal, kam se poděla francouzská elegance a že si najednou připadám jako na Love Parade. Vrátil mě přídavek D.A.N.C.E. Whatever happens, do the dance. Tak teda jo.