Vykuchám všechno dobro lidstva: Dragged Into Sunlight

Pohyb tektonických desek. Dialog mohutných desek zemské kůry, jež jsou tvořené neroztavenou pevnou horninou. Zemětřesení a vulkanická aktivita. Rezonance stromové kůry. Doba ledová, zpěv glaciálů, smrtelná křeč praještěrů a tajemství bludných balvanů. Astrální cestování, lucidní snění, sen ve snu ve snu ve snu. Hypnóza, klinická smrt, déjà vu, kognitivní disonance. Kytara, distortion, overdrive, delay, reverb, looper, multiefekt. Isis, drone, ambient, Earth. Special Low-Frequency Version. Sweeps 04, sólokapr borce z nemála projektů (Projekt mlha, Najn, ex-Hawat), zavdal ultimátně hypnotickou instrumentální naraci. For those about to drone, we salute you.

Jazyk pražského podsvětí sgra. Podladěný, nasladžovaný black metal as fuck, který ctí ortodoxní nekro sound estetiku i při živém vystupování. Což vytváří kontrast s tím, že kapela nepoužívá dekorativní doplňky jako corpsepaint, nábojové pásy, stahováky pobité hřeby a jiné položky trve kvlt garderoby. Jedna malá uv zářivka, nic víc. Vše ohlodáno na kost, až na morek, až na prach. Skladby přecházejí od primitivně zlověstné palby až ke zneklidňujícím zpomalujícím pasážím, které svou zdrcující naléhavostí můžou připomenout Khanate. Vokál se nedrží v mezích havraních poloh, přesahuje k hlubším polohám, místy death metal. Temné vize, jež se dostavovaly během nekompromisního setu, zvukové potíže nekazily, nýbrž přidávaly na kvalitách.

Dragged Into Sunlight, hajzlové misantropického extrémního metalu, kteří rádi felí s Antonem LaVeyem a Charlesem Mansonem. Úvodní atak Boiled Angel / Buried With Leeches očividně potěšil oddané účastníky stroboskopické mše, kteří přivítali krále zmaru poprvé konečně v roli headlinerů zaťatými pěstmi zdvihanými do rytmu. Intenzita prožitku během koncertu DiS je verbálně i obrazově nepřenositelná. Impozantní trojramenný svícen s kozlí hlavou, tisíce wattů stroboskopických světel, ze kterých by dostal epileptický záchvat možná i Ben Frost a hlavně naprostá negativita, nenávist vtěsnaná do každého riffu, taktu, řevu, bliknutí.

Co je tvojí největší inspirací? Zpěvákova odpověď: Pozorovat lidské bytosti. Ne lidi, ale lidské bytosti. Mít nějaký čas v popisu práce trest smrti, asi taky není pro někoho se sluncem v duši. Dragged Into Sunlight nejsou tak úplně hudebně blackmetalová skupina, ale jestli se zrovna dotýkají death metalu, sludge, grindu nebo black metalu není rozhodující. Tam, kde se mnoho kovářů černého kovu snaží šokovat, ať už rozličnými vizuální prvky, patetickými promluvami v rozhovorech a sázkou na šokantnost, vítězí liverpoolští tmáři chladnou odměřeností, ať už se projevuje vystupováním zády k publiku, anonymitou, věcným, zamyšleným přístupem k odpovědím nebo téměř nepřetržitou salvou tolikrát zmíněných stroboskopů. Člověk pak má chuť vykuchat všechno dobro lidstva.