Years and Years, roky mladí

Zahájení se ujal nizozemský popový objev Klyne, ovšem s britským soundem. Kombinují zvuk většiny electropopových ostrovních projektů, které si to z klubů namířili na vrchol top stovky, nejvíce se podobali Disclosure a jejich singlům, kde jim hostuje Sam Smith. Klyne neoslnili. Zpěvákův hutný hlas byl sice po technické stránce výborný, nicméně zněl zaměnitelně a bez hlubších emocí. Situaci nezachránil ani předvídatelný hudební podkres, který postrádal překvapivé momenty. Na předkapelu ok? Navnadili a dramaturgicky zapadli.

Years and Years jsou na tom s autenticitou o mnoho lépe. Každý jejich beat dává smysl a je přesně na svém místě, obzvláště pak v tanečnějších singlech jako Shine nebo Take Shelter, které musely roztančit snad každého. Years and Years si rovněž dávají záležet na vizuálním dojmu, a tak stage zdobila světelná stěna s geometrickým motivem obalu debutové desky Communion (2015), jemuž dominovalo písmeno Y.

S lehkým zpožděním naběhl Olly Alexandr ve svém typickém outfitu, který se skládal z kraťasů Nike, dlouhých bílých ponožek a výrazné bundy. Úvodní Foundation zněla tajuplně a až krystalicky čistě, zvuk na jedničku. Od pomalého úvodu se hned přešlo k singlu Take Shelter, dekorace svítila a nad hlavami fanoušků se objevil les mobilů, který nezmizel až dokonce, ojediněle byl k vidění tablet. K pomalejším kouskům jako Eyes Shut frontman zasedl za klávesy, ty však neměly takovou odezvu. Nutno dodat, že vše vyzpívával naprosto čistě, občas mu krylo záda duo vokalistek, což skladbám dodalo na úplnosti.

Zazněly všechny písně z debutu a k tomu dva covery navrch. V půli koncertu to byl Dark Horse vs Hotline Bling (Katy Perry a Drake), kterou Years and Years předvedli v originální, poklidně gradující verzi. V přídavku vyšvihli Toxic (Britney Spears), která se do setlistu hodila méně. V poslední King si pak Alexandr nasadil na hlavu zlatou korunu, aby mu pak celý sál vřele tleskal, což ho dojalo téměř k slzám.

Years and Years se stali hvězdami první velikosti prakticky přes noc, přesto jako hvězdy nepůsobí. Jsou osobití, na pódiu působí lehce podivínsky. Milí a hlavně neuvěřitelně skromní a civilní. I rádio friendly kapely můžou mít originální tvář.