Články / Reporty

You are bunch of crazy motherfuckers (Scarlxrd)

You are bunch of crazy motherfuckers (Scarlxrd)

Jakub Šíma | Články / Reporty | 22.05.2018

Virální úspěch je v celé historii showbusinessu nejrychlejší cesta do širšího povědomí. Stačí jeden moment, který se dokáže vepsat pod kůži široké základně žánrově nevyprofilovaných posluchačů, a miliony views naskakují jak dolarový symbol v očích strýčka Skrblíka. Otázkou zůstává trvalost úspěchu. Ale k tomu později.

Marius Listhrop neboli Scarlxrd je Brit, avšak mnohem spíše než místní hudební scénou je dítětem internetového světoobčanství. Býval úspěšným youtuberem, posléze přesedlal k hudbě. Přesto nelze obě etapy příliš spojovat. Zatímco v youtuberském období naleznete ložnicová videa s plyšáky a infantilním humorem, hudební reinkarnace pod jménem Scarlxrd bnrká na zcela jinou notu. Kombinace trapové rytmiky s metalovou intenzitou, řevu a existenciální drásavosti s nezbytným nasazením vytváří lákávý koktejl i pro nezasvěcené. Na druhou stranu u nahrávek zklame až příliš přímočarý přístup a jednoduché hudební rovnice, které rychle ztrácí na rafinovanosti a momentu překvapení. Ale může to být jinak, když za dva roky vydáte pět dlouhohrajících desek?

Pokojná atmosféra teplého nedělního večera se sice zdála příhodnější pro lenošivé posedávaní po zahrádkách než intenzivní koncertní zážitek, ale proč se nenechat přesvědčit o opaku. Toho se nejdříve chytil předskokan Redzed a jednalo se v řadě ohledů o příjemné překvapení. Interpret se skromným lokálním ohlasem, ale zvukem, který jej řadí mezi hudebníky s exportním potenciálem. Redzed předvedl intenzivní dvacetiminutovku, která dokázala zasytit a vytrhnout mozek z agonie končícího víkendu.

Kolem deváté se objevil Scarlxrd za bouřlivé odezvy davu, který se vařil ve vlastní šťávě už hodinu předem. Kdyby byl vstup na koncert od osmnácti let, prostor pod pódiem zel prázdnotou, ale nasazení se nedalo upřít nikomu. Ani v nejmenším. I proto Scarlxrd musel show už po dvou písních zastavit, divoce skákající a pogující vřava rozrazila bariéru pod pódiem. Scarlxrd skákal ze všech sil v půlkruhové železné konstrukci ověšené led diodami, jež připomínala bojový ring ze zápasů UFC. Koncertní DJ měl na práci jen přepínání tracků, a tak v mezičase stihl vyskočit na DJ pult, lézt po reprobednách nebo vlétnout do davu v nečekaném stage diveu.

Vystupující neustále kropili publikum proudy vody z plastových lahví a z divoce tančící masy se občas vypotácel zničený fanoušek, aby se pořádně nadechl a za chvíli se zas po hlavě vrhnul zpátky. Ti, kdo stáli opodál, zpozorovali playback, momentů bez něj byste napočítali jen pár. Možná budu za škarohlída, ale veškerá koncertní intenzita by měla začínat u hudebního výkonu. Divoké taneční kreace na playback sice působí sympaticky, ale taky poněkud vyprázdněně. Živočišné energie bylo toho večera více, než jsem si dokázal před koncertem představit, a ne nadarmo Scarlxrd několikrát zmínil, že se jedná o nejšílenější show v jeho dosavadní kariéře. Nemám sebemenších pochyb. Ale pro ty, kdo přišli na hudbu a ne se jen extaticky vypotit, toho koncert příliš nenabídl.

Není se čemu divit. Pokud hrajete necelé tři roky (vynechám předchozí amatérská působení), tak jen těžko můžete hlasově zvládnout koncertní provedení často extrémních studiových hlasových experimentů. Virální úspěch přinese fanoušky, ale hudební platnost a relevance většinou leží jinde.

Info

Scarlxrd (uk) + Redzed
20. 5. 2018 MeetFactory, Praha

foto © Pavla Hartmanová (Fource.cz)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

House (není) pro starý? (Ross from Friends)

redakce 18.05.2019

Outsider house plný drobných glitchů a neuhlazených samplů držel pevné tempo, zaťatý groove a hra s intenzitou ve skladbě Project Cybersyn...

Vražedné tempo (Anifilm 2019)

redakce 15.05.2019

Kino Světozor má pořád stejně specifické aroma, květnové počasí v Třeboni je pořád stejně matoucí a řada u asijského okýnka je pořád stejně dlouhá?

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

redakce 09.05.2019

Donaufestival je pravidelně sázkou na kvalitní dramaturgii zasazenou do kulis historického rakouského městečka Kremže. Co bylo letos tím nejlepším? Nejen koncerty...

Tradice a progres, ruku v ruce (GoGo Penguin)

redakce 02.05.2019

Mrštné pianové kudrlinky v hravém songu Window přehazovaly otěže z jednoho nástroje na druhý, až se rozeběhly každý jinou cestou, stále však dokonale sehrané.

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

redakce 28.04.2019

Vlasatí řízci, těžkotonážní riffy a skučivá sóla, Wrong vrátili koncert do zajetých kolejí headbangingu a poga s jasným rozdělením pozic.

Pastelové barvy krve Goblin

redakce 17.04.2019

Pastelové barvy, jemná klišé, ostré nože, cákance krve a béčkové, rudomodré mysteriózno. Claudio Simonetti a jeho Goblin.

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

redakce 15.04.2019

Koncert Tess Parks nenabídl zrovna moc argumentů, proč tuhle slečnu raději neposlouchat doma. Nabídl ale jednu neodbytnou otázku. Jenom jednu?

Moravské lidovky? Jedině s americkým přízvukem. (Dálava)

redakce 12.04.2019

Zcela zásadní byly nápadité instrumentace charakterizované elektrickou či akustickou kytarou Arama Bajakiana (John Zorn, Lou Reed, Diana Krall). Staré melodie, nová podání. Dálava.

Nejen na vlně italského diska (CPH:DOX)

redakce 04.04.2019

Tentokrát mezi Munchovým výkřikem a přiléhavými blyštivými oblečky. CPH:DOX naposledy.

Charismatický introvert (Night Lovell)

redakce 02.04.2019

Night Lovellův hluboký a místy až strašidelný hlas v člověku obvykle dokáže rozpohybovat samotné vnitřní orgány.