You. I miss you! Gold Panda

Vyměnit jednou čaj a postel za pivo a MeetFactory musel v neděli večer každý, kdo zbožňuje práci britského elektronického producenta Gold Pandy.

Studený vítr, déšť, tma, Smíchov - příslib magického večera naplněného elektronickou hudbou, stačilo jen přeběhnout ze zastávky Lihovar do MeetFactory, která se v tom nečase jevila jako maják všeho, po čem toužíte. Na začátku večera do ještě klidné vody skočili dva energičtí čeští kluci Jiří Burian a Tadeáš Haager, kteří představili svůj projekt One Bit Wonder. Pecka! Vtahovali nás, místy možná až příliš agresivně, do svých pocitů, ale to na barevnosti a zajímavosti hudby rozhodně neubíralo, bylo to zábavné a připravili perfektní atmosféru.

Dva roky utekly a my si mohli opět vychutnat fyzické působení Lucky Shiner, ovšem teď i se značnou dávkou nového materiálu. Gold Panda vydal druhou desku Half of Where You Live, kterou servíroval hned od začátku. Otevíraly se před námi vrstvy elementárních rytmů a pevných vzorců, které měly díky své délce až hypnotický, meditativní účinek. Ten však rozbíjel expresivnějšími prvky, jejichž pomocí vytvářel skvělé napětí mezi očekávaným a skutečností, jako tomu bylo například u Junk City II. Nevím, jestli „panďák“ vycházel vstříc rozeskákanému publiku nebo to tak plánoval od začátku, ale klidnější části nové desky spíše potlačoval a kladl větší důraz na živější a organičtější místa. A je pravda, že detaily a křehkost My Father in Hong Kong 1961 si více užiju o samotě než v zaplněném MeetFactory, kde jsem musela střídavě uhýbat rozlévanému vínu a poletujícím cigaretám. Publikum se v předních řadách vlnilo do podkresových rytmů, nikdo nebyl přehnaně útočný, vzduchem občas zavoněla marihuana a všechny spojovala euforie konstantně nabývající na síle. Gold Panda proplouval novým i starým albem, v druhé půlce jsme se dočkali i milovaného tracku You, jehož strukturu protáhl a vystupňoval napětí, až všechny dostal takřka na pokraj extáze.

Gold Pandovo vystoupení fungovalo jako celek s několika vygradovanými momenty. Dočetla jsem se, že album Half of Where You Live je prý sofistikovanější a temnější. Úplně nesouhlasím s temnotou. Pravdou je, že není tolik rozcinkané jako Lucky Shiner, viz Same Dream China nebo Snow & Taxis. Je klidnější. Vliv východu je tam přítomen v náladě a v možnostech otevřeného horizontu než v jednotlivých zvukových prvcích, i když i tu je nalézáme. Neoddělovala bych desky od sebe, jejich vztah je harmonický, navzájem se podporují, jedna zviditelňuje druhou v různých částech a fungují spolu. To se ukázalo i v neděli večer, nehledě na to, že fyzický rozměr lehce pozměnil charakter hudby. Hudba vás obklopila a pohltila, pokud jste jí to umožnili.