Reklama
Reklama

Žalozpěv za vše, co je krásné (Big|Brave)

fullmoonzine.cz
fullmoonzine.cz

Kanadská čtveřice sice několikrát nabídne záchranné lano v podobě melodie nebo silnějšího motivu, nikdo ale nemá vůli se ho chytit a nechat se vytáhnout zpět na světlo.

Reklama

Činely vibrují pod pravidelnými údery a monotónně zvoní v uších. Kytarista Mathieu Ball a basák Liam Andrews pomalu krouží kolem sebe. Našlapují zlehka a opatrně. Každý krok v téhle neexistující choreografii má svoje místo, stejně jako každé brnknutí do struny v naopak velmi zřetelných skladbách. Kolem nich se pomalu zvedá hutná zvuková stěna, která se co nevidět zřítí do nedočkavé náruče publika. Stane se tak ve chvíli, kdy se sálem poprvé rozezní éterický hlas Robin Wattie.

Následující hodinu se publikum bezmocně utápí v nekonečných vodách reverbu a vibrujících zvukových ploch. Dobrovolně tone v monotónním žalozpěvu za všechnu ztracenou krásu a štěstí. Kanadská čtveřice sice několikrát nabídne záchranné lano v podobě melodie nebo silnějšího motivu, nikdo ale nemá vůli se ho chytit a nechat se vytáhnout zpět na světlo. Smutek ukrytý ve skladbách Big|Brave je příliš silný a až příliš opojný.

Propustka z náruče všeobjímajícího zármutku nepřichází ani v momentech, kdy se paličky zastaví ve vzduchu a prsty přestanou hladit struny. Celé pódium je pro skupinu hudebním nástrojem. Stačí zapřít hlavu kytary o kovovou konstrukci a jezdit nahoru a dolů. Stačí obejmout a rozkývat kytarové kombo. Užívat si, jak vazbí, a zakomponovat nepříjemný hluk do už tak bolestivých skladeb. Nazvučeno je skvěle a každý zvuk je naneštěstí plastický a hmatatelný. Od nejhlubšího basového tónu po vysoký extatický výkřik. „I felt a funeral.“

Američanka MJ Guider, která Big|Brave předskakuje na evropské tour a která disponuje obdobnou náladou i zvukovým arzenálem, provedla v úvodu večera zaplňující se sál zvláštní zvukovou cestou. Od neurčitých dronových ploch až po pravidelné darkwave beaty, od hluboké basy, ze které vibroval žaludek, až po elektrizující kovové drnčení strun. Od tiché a klidné recitace až po zpěvný opakující se refrén. Její set představoval krystalizaci depresivní hudby a stálo za ním neustálé otáčení knoflíky mixážního pultu, šlapání kytarových pedálů a trpělivé zachytávání zvuků do smyček. Hodně práce pro dvě nohy a dvě ruce, které si navíc neodpustily dvakrát sáhnout po příčné flétně. Hodně práce, která přinesla intenzivní zážitek.

Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.

digital

79 Kč/měsíc
  • Základní digitální přístup, pouze na 1 měsíc
  • Veškerý obsah webu
  • Prémiové články

digital+

83 Kč/měsíc
Navíc oproti digital
  • Veškerý obsah webu bez reklam
  • Unikátní playlisty
  • Podcasty
  • Možnost odemknout 3 texty měsíčně pro ostatní
Možnost kdykoliv zrušit
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama