Reklama
Reklama

Žena za mikrofonem, muž za laptopem (Niki and the Dove)

Člověk v malých klubech často zažije silné napojení na vystupující, takhle přátelský koncert je ale i mezi komornějšími akcemi raritou.

Reklama

Přestože aktuální druhá deska Everybody’s Heart Is Broken Now švédského dua Niki and the Dove není vyloženě špatná, netěší se takové oblibě jako pět let starý debut Instinct, který namísto oprašování retro osmdesátkového kýče a vytěžování žvýkačkové popkultury přinesl aktuální electropop se silnými refrény a originálními nápady. O to větším překvapením bylo, že se kapela rozhodla nezahrát z ní ani jeden song. Tedy kromě singlu DJ Ease My Mind, z něhož zbyl po koncertní úpravě jen motiv a útržek refrénu.

Italským předskokanům Aftersalsa se stala ta nejhorší věc, zvukař nezvládl svou práci. Jejich sound těžící z rozverného indie popu i údernějšího electropopu ve stylu posledních Moderat se proměnil v neposlouchatelnou hmotu, před kterou vás nezachránily ani špunty. Začínající kapela neoplývala originalitou, díky rozmazaným projekcím jsem navíc měl chvílemi pocit, že namísto očekávaného koncertu jsem zabloudil na studentský festival. Na druhou stranu se Aftersalse nedal upřít zápal i přiměřená snaživost, která se vyplatila v posledních dvou skladbách, kdy už zvuk netrhal uši.

Když přišli Malin Dahlström a Gustaf Karlöf na stage, v sálu bylo deset lidí, ale fanoušci se briskně vraceli z baru už během první písně, aby kapele vrátili všechnu pozitivní energii, kterou vyzařovala. Atmosféře neubral ani fakt, že v ten večer do Akropole dorazila zhruba stovka lidí. Člověk zažije v malých klubech silné napojení na hudebníky, takhle přátelský koncert je ale i mezi menšími akcemi raritou.

Žena za mikrofonem, muž za laptopem - tenhle stereotyp elektropopových skupin Niki and the Dove nabourali přizváním doprovodné kapely. Bohužel jim v půli show dali zbytečně moc prostoru a neustálá sóla zpomalovala tempo, které udávala excentrická zpěvačka se silným hlasem. Závěrečné část ovšem neměla chybu. Melancholicky laděné nové singly dostaly tanečnější nádech a společně s přiměřeně barvotiskovými retro projekcemi zafungovaly, jak měly. Sice jsem neslyšel ani jednu svoji oblíbenou skladbu, ale o zklamání není žádná řeč.

Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.

digital

79 Kč/měsíc
  • Základní digitální přístup, pouze na 1 měsíc
  • Veškerý obsah webu
  • Prémiové články

digital+

83 Kč/měsíc
Navíc oproti digital
  • Veškerý obsah webu bez reklam
  • Unikátní playlisty
  • Podcasty
  • Možnost odemknout 3 texty měsíčně pro ostatní
Možnost kdykoliv zrušit
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama