Živé kvety, nečekané průběhy a lásky

Mám ráda nečekané průběhy. Všeho - přátelství, lásky, cest, příběhů i koncertů. Tenhle patřil k nim. Původně jsem se těšila na vynalézavý elektronický projekt Yppah Joea Corralese ze stáje Ninja Tunes, ale dopadlo to jinak. Zklamání vystřídalo čekání na náhradníka, čekání vystřídalo překvapení, že tak málo znám slovenskou legendu Živé kvety, přestože s jejich souputníky Longital (Dlhé Diely) ze Slnko Records vysedávám na obědě na jimramovském festivalu či se s nimi vykecávám na koncertě Tata Bojs. Stane se.

Večírek pro mě začíná už v práci, kam přichází coby zákazník Pavlík Bémů s dechem lehce prosyceným alkoholem. Ejhle, zrovna když jde člověk na kapelu kritizující společenské a politické poměry. No, na rovinu, kávu vám neudělám, i když vím, že jako náš VIP klient na ni máte nárok (PS: nebojte, jsem ve výpovědi). Musí se chlapec spokojit s předstíraným úsměvem à la „jsem jen hloupá prodavačka, vezmeš mě na Mount Everest?“.

Větrný den jako by se snažil rozfoukat hnůj, do kterého jsme se během voleb ponořili. Dívám se do šedých zamračených tváří na trase A, na Jiřáku psychicky nevydržím a cestou do Akropole si musím zapálit, abych přebila tu zatuchlinu, která se rozlila i v Praze. Ožívají vzpomínky na tři roky života u Riegrových sadů, ale to už mě vtahuje příjemně poloprázdný prostor paláce. S dvojkou v kelímku a cigaretou v puse téměř minu začátek krnovské klasiky Bratří Orffů, která z jednoho (dokonalého) alba Bingriwingri čerpá už dlouhých sedm let. Ivánek Gajdoš je ve formě, miminko klávesistky v zázemí a boty synezátorového gurua Dawea Straky kloužou akorát tak, aby nás okouzlil moonwalkingem. Jako očarovaná hypnotizuju trumpetistu a broukám si texty za ta léta vyryté do paměti.

Mít tak tu moc

i když je noc, a nebo den

vypnout mozek, aby spal

nic necítit, nic nevědět

a nebýt tady, nebýt tam

V půlce přichází v černé kuchařské čepici zakuklený Kittchen, aby společně s Ivánkem „zapěl“ Sůl, ehm Krnovskou sůl. Orffové se kamarádské coververze zhostili šikovně a píseň přijali za svou. Kittchenův industrial-kitchen-freak folk si poslechněte na nedávno vydaném albu Dezert, vypadá to na českou verzi slavného hráče s divnými zvuky Matthewa Herberta. Bingriwingri zazní téměř kompletní a jako příslib nového alba Šero i nové songy Vymazán a Srůst. Spokojenost nejvyšší.

V pauze najdu kamarádku od filmu, abych se dověděla, že sestra zpěvačky Živých kvetů Lucie Piussi, Zuzana Piussi, je známá slovenská dokumentaristka, které až do letošního ledna hrozily dva roky vězení za dokument o slovenském soudnictví Nemoc tretej moci. A kdo jiný z českých politiků než Schwarzenberg, kterého Živé kvety podporovaly v naší prezidentské kampani, se jí mohl zastat. Doladění tragického výsledku voleb par excellence (promiňte, jsem z Vysočiny, ale jezevce nevolím, a fakt mě to sebralo). To Lucii ukradla hvězdička slovenské Superstar Peter Cmorík text písně Bez konca. Blééé.

Národ volá chyťte zloděja

no rád bych bol na jeho mieste

na tron zasedla najvačšia gorila

a nič jej už nestoji v cestě

Přiznám se, že jsem Živé kvety naposlouchala za posledních 14 dní, což ale nevadilo. Jak by mi mohla nesednout kapela propojená s Magorem a českým undergroundem. Energie z Piussi stříká na všechny strany, ať zpívá starší, ale zásadní věci jako Sladké večery ve Stoke (další kapitola - Piussi a legendární divadlo Stoka), Dni ako komíny a Sloboda:

A sloboda je to, čo ťa najviac irituje

Sloboda je to, čo ťa uráža a rozčuľuje

Sloboda je to, čomu tvoja duša nerozumie

Je ako žena čo ťa nemiluje

nebo nové, pomalejší, ale textově propracovanější věci z aktuálního alba Olga ideš svojím tempom! Společensky kritická Kde to žijeme sedí na českou situaci skoro stejně jako Nechce sa mi s vámi bojovat, která bohužel nezazněla. Texty Živých kvetů dávají smysl a dokazují, že hudba může být revoluční. Možná to zní hloupě a neintelektuálně, ale pravdivou duši téhle zatvrzelé ženské, Bálikovi a jejich, z těžkých porodních bolestí vzniklé, partě neupřete.

Nejsem patriot,

ani lokálni

chraň si holou dušu ,

mezi kostelmi a lokálmi

Obdivuhodné je i multiinstrumentální pojetí, kdy se bubenice chopí houslí a kytarista se dělí s klávesákem o nástroje. Do toho Lucia občas zamlátí do kláves a vůbec to nevyznívá pozérsky. Křičíme refrény Komínů, dostaneme dva povolené přídavky a jde se. V našem případě ještě výjimečně k suvenýrům. V kabelce přistává knížka povídek Piussi Život je krátky, do vína tři kostky ledu od vnímavého chlapce za pultem a pod ruku povedený plakát Orffů, které pak (ty neprodané plakáty samo) šikovně pokřtíme červeným (sorry). Rozlučka, členové kapel s batůžky a rychle na předposlední vlak - daň za mimopražský klid a mír.

Môj vesmír, môj vesmír,

je presně taký ako tvôj vesmír.