Články / Offtopic / / Movie/dox

Běda tomu, kdo v sobě skrývá poušť (Lidi krve)

Běda tomu, kdo v sobě skrývá poušť (Lidi krve)

Štěpán Nezbeda | Články / Offtopic / / Movie/dox | 16.03.2022

Snímek Lidi krve divadelníka a filmového experimentátora Miroslava Bambuška již sice od své listopadové premiéry stačil vymizet z kin, na VOD platformě distributora je však stále k mání. To kromě samotné možnosti podívat se na tohle v mnohém vybočující dílo otevírá brány kreativitě při nastavování okolností projekce. Nejvhodnější by bylo film promítat na rozpadající se zeď domu v troskách jedné z opuštěných sudetských vesnic. Proč?

Bambuškův audiovizuální trip totiž vyniká právě v postihnutí, podtrhnutí a dotvoření surově mystického genia loci severozápadního pohraničí, v němž kdejaký kámen či strom uchovává vzpomínku na staré křivdy a ze zbytků domů pohlcovaných přírodou i zchátralých továren jsou slyšet ozvěny (po)válečného násilí, zvlášť když jejich návštěvník konzumuje psychotropní látky v takové míře jako „hrdinové“ Lidí krve.

Snaha podrobně rekonstruovat fabuli filmu je předurčena k nezdaru, protože její logika se stejně jako příčetnost postav rozplývá ve směsi přes alobal sublimovaného pervitinu, silných prášků na předpis a vývarů z neznámých bylin. Z tohoto smysly rozšiřujícího oparu vyplouvá torzo příběhu o psychotickém dělníkovi Ottovi, potomkovi sudetoněmeckého továrníka. Ten se stává průvodcem pitoreskní družiny v čele s bohatým, umírajícím Schwarzem, někdejším národním správcem, který se chce vyrovnat se svou temnou minulostí. Na tajemném místě plnícím každé přání kdesi uprostřed krušnohorských lesů se pak vlivem výše zmíněných substancí, šílenství, blízkosti smrti a magie místa začíná současnost prolínat s minulostí i znepokojivými halucinacemi a Otto objevuje krvavé pouto, jež ho napříč časem pojí se Schwarzem.

Excesivní stavy vědomí motivují kromě vyprávění též formu díla. Bizarně groteskní scény z přítomnosti i linii minulosti hrající si chvílemi na vážné historické drama narušují temné experimentální ruptury. V nich se mění formát obrazu, poškozuje filmová materie, zběsile stříhá nebo využívá speciální animace. Tyto trhliny jako by byly prosyceny zvířeckým řevem hlubokého nevědomí, mrtvých předků i neutěšeného regionu. Řevem německým, nutno dodat. Ač se většina dialogů, které jsou snad nejméně podstatným prvkem Bambuškova filmu, vede v češtině, vše opravdu důležité zaznívá německy. Němčina je zde jazykem démonickým i sakrálním, zní v chóru kostela i z tlam běsů při nejextrémnějších stavech existence.

Avšak brát Lidi krve jako intelektuální cvičení a pokoušet se toporně interpretovat jednotlivé metafory a alegorie, ať už zamýšlené či nikoli, by bylo zbytečné. Film daleko více odmění imerzivní divácký přístup soustředěný na smysly a bezprostřednost působení jeho obrazů. Právě tento požitek z atmosféry snímku může umocnit prostředí jeho sledování. Takže hurá do Sudet!

Info

Lidi krve
režie: Miroslav Bambušek, 2021
web distributora

foto © se svolením Aerofilms

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pestrobarevná nálož lidského úpadku (The Island)

Tereza Bonaventurová 14.12.2022

Surrealistická jízda plná symbolů, repetetivních rýmů a popkulturních odkazů vás vezme na vesele imaginativní výpravu za těmi nejhoršími problémy současného světa.

Rap a drogy stranou (Banger.)

Julie Pátá 01.12.2022

Můžeme si pokládat otázku, zda Sedlák natočil film, který má oslovovat generaci Z. Hledání odpovědi však nemá smysl. Banger.

Ako spolu prežiť karanténu a všetko ostatné (Sami doma)

Jakub Blaho 14.11.2022

Filmár a hudobník Jan Foukal nasadzuje ružovejšiu optiku a v novom filme dokumentuje silnejúce priateľstvo s Albertom Romanuttim, frontmanom Bert & Friends.

Prizmatem ňader, staré dobré časy (Černé brýle)

Jaroslav Kejzlar 01.10.2022

Italský režisér Dario Argento, který stojí třeba za kultovním hororem Suspiria (1977), se vrací z režisérského důchodu mysteriózním thrillerem Černé brýle.

Není lehké býti rodičem (C’mon C’mon)

Andrea Kubová 29.09.2022

Joaquin Phoenix navštěvuje různá města v Americe, kde se ptá dětí a mladých lidí, jak si představují svoji budoucnost a jak vnímají svět kolem sebe.

Vzpomínky na písek (Desolation Center)

Štěpán Nezbeda 17.09.2022

Na pozvání platformy Synapse Knowledge přijede do pražské MeetFactory americký producent a režisér Stuart Swezey. Recenzujeme jeho dokument Desolation Center.

Tati, chci, aby to mezi námi bylo lepší (Milý tati)

Ondřej Oharek 04.06.2022

Příběh otce a dcery byl uvedený v Locarnu a Torontu, u nás získal dva České lvy. Čím si zasloužil tolik ohlasů?

Koukat je to jediné, co umím (Boží ruka)

Štěpán Nezbeda 06.01.2022

Paolo Sorrentino, stejně jako mnoho velkých i menších filmařů před ním, se v novém snímku Boží ruka vrací k formativním rokům svého dospívání.

Oba jsme lidi (Zrcadla ve tmě)

Lukáš Masner 12.12.2021

Film se daří uvěřitelně vyprávět o zdánlivě samozřejmých a všedních věcech – o rozchodech a sblížení, o průměrnosti, obyčejnosti a rozhovorech, které...

Přípravy k filmu T: Posmutnělé čekání na konec světa

Štěpán Nezbeda 09.12.2021

Do kin tento měsíc vstupuje Zvláštní cenou poroty MFDF Ji.hlava oceněný snímek Přípravy k filmu T. šestapadesátiletého debutanta Milana Klepikova.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace