Články / Sloupky/Blogy

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 3. místo

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 3. místo

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 03.01.2022

Výroční anketa magazínu Full Moonu pokračuje a po pátém a čtvrtém místě tu máme krásné třetí. Srážka světů nebo blízká setkání jiných druhů? Hledat průsečíky mezi pražskými Plusminusnula a britským producentem Dannym L Harleym by byl poněkud bláhový sport, stačí říct, že žádoucně rozšiřují hudební obzory (nejen) redaktorů Full Moonu. A ano, i my jsme překvapení z toho, jak vysoko se dostal hyperpopový intelektuál. Tanec!

3. Plusminusnula – Nový zprávy žádný (Full Moon Forum) 41 bodů
Když se řekne postpunk, člověk má představu o zvuku a kapelách, ke kterým odkazují jejich následovníci. Ovšem pražští Plusminusnula jsou jedni z těch, jimž se nepředhazují ani stylotvorné, ani pěvecké vzory, což se v případě zpěváka Matyáše Švejdíka nabízí. Plusminusnula zaujali už prvním, eponymním albem z roku 2017, na novince Nový zprávy žádný se posunuli ve stavbách písní i v celkovém soundu, jehož strůjce Amák Golden ocenil odvahu skupiny písničky „ušpinit syrovým nepodlézavým zvukem“. Co zůstává, je kvalita strohých textů a neradostné generační pocity, které Švejdík ml. ani nezveličuje, ani nebanalizuje.

„Zatímco první desku kapela natáčela s Tomášem Neuwerthem, producentství nové kolekce vložila do rukou Amáka. (…) Jiný přístup, prý volnější ruce ze strany kapely, a hned na první poslech výrazné změny ve výsledném přednesu kapely. Možná ne tak průzračný sound naopak disponuje živějším, nebo lépe řečeno živelnějším zvukem. To už naznačila klipovka Světy s nenápadnými klávesami, které výborně podtrhují většinu písniček. A když mají skladby jako Vlny za vlnou potenciál, Amák kapelu donutí ke sborovému zpěvu v refrénu. Původní minimalismus je pomalu obohacen o další prvky a výsledné podobě Nový zprávy žádný to jen prospívá. ±0 dokážou na nové desce výrazněji prodat, jak silným koncertním potenciálem disponují, aniž by výrazně uhnuli z nastoupené postpunkové cesty.“ (Pavel Zelinka, Frontman.cz)

51 hlasujících vybíralo z 99 alb.




3. Danny L Harle - Harlecore (Mad Decent) 26 bodů
Nejradostnější deska ponurého roku. Danny L Harle postavil svůj Harlecore jako virtuální taneční klub, který se dá navštívit přes obrazovku počítače, ale také ve fantazii skrze poslech stejnojmenné desky. Klubový sci-fi svatostánek obydlený fantastickými postavičkami měl simuloval zážitek clubbingu v době, kdy ty skutečné byly kvůli pandemii zavřené. Ve čtyřech podlažích se tady střídá hyperpop, euforický rave i tvrdé techno. Do kolektivního zážitku přispěli také Caroline Polachek, Hannah Diamond, Lil Texas nebo Hudson Mohawke. Harlecore rozhodně není deska utopená v nostalgii po raveové vlně, ale na její opojnou radost navazuje a snaží se probudit kolektivní euforii, která by nás mohla dostat z nelehkých časů.

„Hudba na Harlecore je udělaná tak, abyste odhodili zábrany a tancovali, tedy pokud jste fanoušky bláznivé taneční hudby, kterou Harle dělá od samotných začátku PC Music. Je to šílená deska, na níž se potkává hyperpop a rave s důmyslnou produkcí, eurodanceové melodie a nekonečný tah na bránu mířící k ultraeuforii.“ (Andrew Ryce, Resident Advisor)

56 hlasujících vybíralo ze 178 alb.

Info

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #135: Post Vintage

Michal Pařízek 26.07.2024

Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.

Preview: Letní filmová škola 2024 (Dielmanová, Fellini, Lynch a další)

Štěpán Nezbeda 18.07.2024

Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.

Pohoda 2024: Poryvy, tma a naděje

Michal Pařízek 14.07.2024

Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.

Šejkr #134: Kdo je kdo?

Michal Pařízek 12.07.2024

Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…

Hadí sykot (z Varů): V hudbě život. A smrt.

Veronika Havlová 07.07.2024

Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.

Hadí sykot (z Varů): Křik perličky a jiné holčičí hysterie

Veronika Havlová 04.07.2024

Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…

Hadí sykot (z Varů): Kdo jsme my?

Veronika Havlová 02.07.2024

Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.

Hadí sykot (z Varů): Konec světa v hotelu Thermal

Veronika Havlová 30.06.2024

Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”

Šejkr #133: „What you fear to hear from my mouth?“

Michal Pařízek 28.06.2024

O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.

Preview: MFF Karlovy Vary 2024 (Machoninovi, chodecký film a Escobarův hroch)

Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024

Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace