Články / Offtopic / / Movie/dox

Když bolí každý přešlap (Tiché doteky)

Když bolí každý přešlap (Tiché doteky)

Veronika Havlová, Viktor Palák | Články / Offtopic / / Movie/dox | 02.10.2019

Nejvýraznější český film v programu letošního Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech? ptali se nahlas někteří diváci už na začátku července. Michal Hogenauer debutuje odtažitým podobenstvím o manipulativních vztazích.

Viktor: Když v roce 2011 představil Michal Hogenauer svůj studentský středometrážní snímek Tambylles, vzbudil tím nemalou vlnu zájmu a taky nemálo slov o “naději českého filmu”, které zdejší kritika vyhlíží, kde může. Trvalo osm let, než se Hogenauer dopracoval k celovečernímu debutu. A poněkud zaměnitelně nazvané Tiché doteky rozhodně potvrzují, že patří k těm zdejším tvůrcům, kteří se nebojí.

Podobně jako loni Domestik (Vary uvedly v hlavní soutěži), pracují i Tiché doteky s velmi výraznou stylizací. Film se odehrává takřka výhradně ve stroze vybaveném luxusním domě, kam přijíždí mladá au pair (Eliška Křenková), aby se zapojila do chodu poněkud neortodoxní domácnosti. A film v duchu Stepfordských paniček graduje varovné signály a podivné situace - aby se po čase odhalila hrozivá pravda.

Veronika: Výrazněji než Stepfordské paničky mi Tiché doteky připomínaly horor Jordana Peela Uteč. Člověk zvenku vstupuje do uzavřené komunity, která v sobě přes svou přátelskou a láskyplnou fasádu skrývá hrozbu. A stejně jako Peele v druhém plánu předkládá alegorii rasové nerovnosti v americké společnosti, je Hogenauerův film obrazem vztahů mezi starými a novými členskými státy EU, nerovnosti mezi západem a východem. Bohatý nizozemský manželský pár se cítí zcela oprávněn zformovat dívku z ČR podle svého. A nejde jen o pracovní náplň, na jejíž určení mají snad i v celé přílišné pedantičnosti právo. Přes dívčiny protesty rozhodnou, že jí budou říkat Mia, převezmou starost o její výživu, později ovlivní i výběr partnera. A Mia se brání čím dál méně. Začíná totiž chápat, že být svá znamená být východní, chudá, neúspěšná. Jak napovídá sporá telefonická komunikace s matkou, byla touha po úspěchu, touha dokázat rodině, že na to má, důvodem jejího výjezdu do zahraničí. A tak je její zpočátku zdánlivě výrazná osobnost postupně rozpuštěna v samých dobrých úmyslech.

Viktor: Tiché doteky jsou ve zdejším kontextu rozhodně neobvyklé důsledností, s jakou budují svou přísnou stylizaci. Barevná paleta, záměrně monotónní herecké polohy, dialogy jako ze scientologického školení… to vše je zjevně domyšlené a taky zkušeně zinscenované. Že není do filmu možné emocionálně proniknout, je logickým důsledkem - a scestnou kritikou. Tady jsme na poli archetypálních situací, ne melodramatu. Což by ale nemělo odvádět pozornost od skutečnosti, že nechat postavy hovořit a pohybovat se jako roboty ještě nestačí pro to, aby film zvládnul své publikum dostatečně poznamenat.

Veronika: Film tak sice výborně funguje v alegorické, archetypální rovině. Pokud ale toužíme pochopit motivace jednotlivých postav, narážíme na hradbu. Nejde ani tak o nizozemskou manželskou dvojici, u níž Mia pracuje, potažmo celou komunitu. Ty můžeme vnímat jako monstra, jejíž zrůdnost je předem daná, a motivace či vývoj této zrůdnosti není důležitá. Problém je v postavě Mii. Její přerod z obyčejné a poměrně zásadové holky v chladnou robotickou tyranku s vymytým mozkem je příliš rychlý a ve světě filmu nemá dostatečnou oporu. Taky není jasné, proč se při svém útěku od rodiny neobrátila například na českou ambasádu nebo na místní policii. Lotyšsko, kde se film odehrává, je sice země poměrně vzdálená, ale i když je terčem mnoha oblíbených vtipů a memů, je to standardní a fungující demokracie. Snad proto má film omezenou možnost diváka zasáhnout. Protože si ho jen těžko může vztáhnout k sobě, k žité realitě.

Viktor: Tohle není rozměr, který u podobných filmů očekávám. Naopak - baví mě, jak se jim daří konstruovat světy odtažité a taky odtržené od běžné žité zkušenosti. Je to ale úkol těžší než vybudovat dobře odpozorovaný, povědomý svět - protože v případě filmů jako Tiché doteky bolí každý přešlap, každý detail, který udeří na jinou strunu byť jen maličko falešně. A přestože výprava či kamera jsou do značné míry imponující (po vší té šedi se mi chtělo trávit zbytek dne koukáním na duhu), má v tomhle ohledu Hogenauer ještě zřetelné rezervy.

Info

Tiché doteky
režie: Michal Hogenauer, 2019
web filmu

foto © Film Servis Festival Karlovy Vary

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

(Ne)zaostrené na nemŕtvych (Armáda mŕtvych)

Jakub Blaho 14.06.2021

K svojmu najnovšiemu filmu dostal Snyder veľkú kreatívnu slobodu. Ako s ňou narába, nám už napovedala jeho režisérska verzia Ligy spravodlivých...

V zajatí siete (Sociálna dilema)

Bibiána Hajdanyová 02.05.2021

Odborníci na moderné technológie, ktorí stáli pri zrode týchto aplikácií, v dokumente Sociálna dilema jednohlasne tvrdia, že ich negatívny dopad nikdy nebol v pláne.

Fenomén revolty voči systému (Papierový dom)

Bibiána Hajdanyová 28.04.2021

Neobyčajnosť Papierového domu tkvie v mixe žánrov akčného krimi a romantickej drámy, založenej na spontánnosti ľudskej povahy a charakteristickosti postáv.

Trpezlivosť mier prináša (Správy zo sveta)

Jakub Blaho 27.04.2021

Čoraz sporadickejšie vznikajú filmy, ktoré by sa skutočne inšpirovali klasickým westernom. O to prekvapivejšie je vidieť v takejto pozícii režiséra Paula Greengrassa.

Komorní Vykopávky navozují rodinnou atmosféru

Zuzana Tesaříková 23.04.2021

Historický rámec filmu o skutečné události objevení vzácných hrobek dobře slouží dramatickému vyprávění o vztazích mezi postavami.

Créme de la Créme: Francúzsko na domácej obrazovke

Jakub Blaho 20.04.2021

Po minuloročnej odmlke spôsobenej zavretím kín si aktuálny ročník našiel dočasný nový domov na videotéke Edisonline.

Kto je to monštrum? (Teddy)

Jakub Blaho 17.04.2021

Teddy alegorizuje útrapy dospievania a to nie len na úrovni telesných zmien, ale hlavne odcudzenia od spoločnosti, v ktorej sa dospievajúci nachádza.

Deštruktívny trojuholník (Milenci)

Jakub Blaho 14.04.2021

Film prostredníctvom svojich postáv otvára dôležitú a citlivú tému toxického vzťahu poháňaného mužskou manipulatívnosťou.

Zradné stránky internetu (Delete History)

Jakub Blaho 13.04.2021

Prvým premiérovým titulom tohto ročníku festivalu francúzskeho filmu Créme de la Créme bola absurdná komédia Delete History. Edisonline.

Korupcia zabíja (Colectiv)

Bibiána Hajdanyová 08.04.2021

Korupcia je zlá a to, že môže aj zabíjať, ukazuje autentická a dychberúca investigatíva v rumunskom dokumente Colectiv.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace