Články / Reporty

Liars. Parádní koncert, co jsem si neužil.

Liars. Parádní koncert, co jsem si neužil.

David Vo Tien | Články / Reporty | 23.10.2014

James Kelly založil sólový projekt WIFE v roce 2012, tedy v době, kdy nic nenasvědčovalo tomu, že konec Altar of Plagues přijde tak nečekaně, v momentě, kdy se kapele dostávalo největší pozornosti. Ta přišla s albem Teethed Glory and Injury, na kterém Altar of Plagues upustili od dlouhých hypnotických riffů a přišli s broadrickovskou vizí black metalu. Desku sice James Kelly skládal s vědomím, že jde o poslední práci pod značkou Altar of Plagues, jako labutí píseň ale ohlášená nebyla. Rozhodnutí ukončit činnost skupiny ohlásili až v červenci 2013, čtvrt roku před posledními koncerty. A po black metalu není ve WIFE ani stopy.

Kdo si říkal, že s elektronikou přijdou temné darkambientní kasematy, jež by kdykoli a instantně posloužily jako soundtrack k hororovému tripu Begotten, ve stylu Aghast, Moëvöt nebo Diagnose: Lebensgefahr, ocitne se ztracený v downtempovém ambientu. Ač hromově dunící, unylé beaty doprovázené popovým zpěvem zdály se před Liars poněkud nepatřičné. Jaksi se nemůžu zbavit dojmu, že s Altar of Plagues, kde byl jediným autorem, se Kellymu dařilo tvořit zajímavější hudbu, což je hodnocení, které nemám jak podložit, musím ale podotknout, že žánr v tomto případě nehraje roli.

Liars navázali na pomalejší tempo, jinak si nelze vysvětlit opatrný začátek. Mám za to, že jela Perpetual Village, střednětempá psychedelická pouť trvající devět minut. Skladba, která víc pohlcuje, než že by rozněcovala taneční rozbušky v těle. Při takovém rozjezdu jsem měl dost času a prostoru všimnout si, že zpěvák Angus Andrew vypadá v oranžové bundě s kapucí na hlavě, z níž čouhaly jen vlasy, jako mix mimozemšťana s bratrancem Itt z Addamsovy rodiny. Naštěstí Vox Turned D.E.D. pulzovala tak, že nebyla možnost přemýšlet nad podobnýma blbostma moc dlouho.

Jenže zvuk byl strašlivě nečitelný, nekonkrétní, zastřený, jako by přes něj byla přehozená deka. Vokály zněly tak předelayovaně, že jsem měl problém rozumět většině textům. Do toho se mě začal zmocňovat pocit, že taneční bicí jsou založené na dvou střídajících se rytmech. Ideální cesta, jak se vydat na koncert, ze kterého není šance mít dobrý pocit. Nebýt kytary, ani nezjistím, že Liars hráli starší věci. Ani ne tak díky zvuku, který se pohyboval v zrnitých frekvencích kytary i kláves, ale díky samotné přítomnosti kytary. Ačkoli to může vyznívat pesimisticky, koncert to špatný nebyl, to vůbec, show parádní, plná energie. Těch, co odcházelo s podobnými pocity těm mým, bych spočítal na prstech jednoprsté ruky.

Info

Wife (irl) + Liars (us)
21. 10. 2014 Roxy, Praha

foto © kurabeznohy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Mezi hukotem velkoměsta a ptačím zpěvem (Shida Shahabi, BITOI)

Alžběta Sadílková 21.04.2024

My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace