Články / Recenze

Mick Harvey intoxikuje ženy

Mick Harvey intoxikuje ženy

mArcElkrIz | Články / Recenze | 02.02.2017

OHODNOŤTE DESKU

Tma. Očekávání vibruje tělem jak basová linka Davea Richmonda. Cargo culte. Takový bude konec. Na ten je ale ještě čas. Zpět. Těžké rudé závěsy všude kolem po stěnách. Tedy spíše tušené. Světla. Záblesky. Mžitky. Jsem nad věcí, že? Tváře. Ženské, dívčí, vtahující. Kontakt. Zbav mne toho hvězdného prachu, šeptají a berou můj skafandr. Kdo jste? Kak Channthy a Xanthe Waite. Neznáme se? To je tak povědomé. Počkejte!

Záře. Plná. Blyštivá a svůdná. Stíny kymácejících se sklenic, sklínek a lahví. Stojany lamp ve tvaru dlouhých ženských nohou. Zdá se, že se pohupují. Společně s voskovou figurínou, s dívkou, do níž se vám rozpálené prsty vnoří tak nečekaně rychle. „Dámy a pánové, vítejte v opojení. V obraze čtvrtém. Muž mluvící skrze ženy. Odevzdejte se!“ V rytmu sladce poletujících pop-melodií se rozevírají tři předchozí, kritikou i publikem zbožňovaná plátna: Intoxicated Man, Pink Elephant, Delirium Tremens. Podle zasvěcených ostřejší a špinavější než nejčerstvější dílo, které vám jistě popisně a věcně také představí. Po mě to nechtějte. Užívám si opojení.

Potlesk. „Dámy a pánové. Poznali jste? Čas cukrkandlových tónů, krátkých sukní, elegantních vozů a osudových žen.“ Na pódiu začíná proudit řeka mateřského mléka z lůna australských obzorů, otevírají se žíly berlínských ulic a stěn. Povstává z nich muž. Tak klidný. Tvář takřka bez pohnutí. Vlčí ministr, bratr svatého Nicka, průvodce bojovnice PJ, otec Solomona, třímajícího na dlani mléčný zub. „Dámy a pánové, pan Mick Harvey!“ Zvedá ruku do výše očí a mírně vlní prsty. Objevují se v nich srdcové karty Juliette Greco, France Galle, Brigitte Bardot, Jane Birkin. Odkudsi shora se snáší truhlice a zaznívá směs Marseillaisy, milostných nádechů a tříštícího se skla. Francouzský národní poklad, ve tmavém obleku a bílé košili. Dav zašumí. Mick Harvey přistupuje k truhlici, ukloní se, poklekne a vsune všechny srdcové karty do léta vychladlých Gainsbourgových úst, levou ruku přikládá na jeho srdce, zapaluje bankovkou... Záblesk. Záblesk. Záblesk.


Je to tu. Důvěrně známý motiv kláves, smyčce, odsekávaná elektrická kytara, vzdechy. A ta puls zrychlující němčina! Ich Liebe Dich ... Ich Dich Nicht Auch. Nejvýraznější noční motýl současné berlínské scény, Andrea Schroeder, roztahuje svá křídla neproniknutelně a nečekaně rychle. Vábí, laská, oddává se, tiskne. Mick Harvey pomalu posunuje pravou nohu. Elegance, přesnost, očekávání. Jeho hlas je stále jistější a podmanivější, sám unese Lollipops i Les Amours Perdues. Společně lapí většinu naslouchajících při prvním střetu, stíny Jane a Brigitte se vznáší kolem. Z temného hlasu Andrey Schroeder vyhřezá obrys Nico uvnitř filmové Striptease, stejně jako lehký úsměv Catherine Deneuve v kdysi estrádním modrém světle God Smokes Havanas.

Řeka se slévá s žilou, ženy tahají ode dna mladíčky a sehnuté nad všepohlcujícím proudem jim dopřávají uvítání světa živých mužů pohledem do záňadří, vpichují jim nikotinové trny a podávají hostie nasáklé lihem. Hýčkají je na zadních sedadlech a v suterénech. A pak pijí v tichu. O samotě. A hodiny plní pláčem. Nana Mouskouri? Nikoli. Sophia Brous. Znáte se?

Seance vrcholí. Gainsbourgův duch je všude – v každém tónu, nádechu, barvě, šklebu. Ani náznak přemrštěné adorační nepatřičnosti, karikatury či nepochopení. Žádné přepisované dopisy. Zmrtvýchvstání se nekoná. Nikdo nezastaví umírání, ani Prevert v ústech sirény Jess Ribeiro. Krev se nevysává. Navzdory všem neonům, potlesku a pláči, řeka vzpomínek se dere pryč a zmítá tělem, zatím co on zůstává na břehu a vyje. Svá "kšá" smyslných milf bez akce. Vyje. Jak osiřelé psisko. Jak anglická cyklistka sražená střetem rozdílných kultur. A lesklým rolls-roycem. Cargo culte.

Dámy a pánové. Halucinace vyprchávají, řeky vysychají, žíly pukají. Opojné ženy zůstávají.

Info

Mick Harvey - Intoxicated Woman (Mute, 2016)
www.mickharvey.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Silné texty a melodický chaos (Labasheeda)

Markéta Kovaříková 21.12.2023

Stejně jako láska, která je ústředním motivem některých písní, může i album působit chaoticky, občas depresivně, dokáže vyvolat smutek, ale zároveň zalít pocitem štěstí.

Velký žal malé duše (S večerem přichází tíseň)

Barbora Klempířová 19.12.2023

Nizozemská autorka Marieke Lucas Rijneveld získala v roce 2020 Mezinárodní Man Bookerovu cenu za své z části autobiografické dílo S večerem přichází tíseň.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace