Články / Recenze

Nový řád Gurun Gurun

Nový řád Gurun Gurun

Jakub Koumar | Články / Recenze | 22.06.2015

OHODNOŤTE DESKU

Experimentální hudba, podobně jako ta soudobá, v minulosti takřka podlehla vlastnímu sebeklamu spektakulárnosti. Často komplikované koncepce byly průlomové a inovativní, ale i náročné a odtažité. Díky nástupu minimalistů a křížení moderní kompozice a experimentální hudby s tou konvenční se v ní znásobilo něco, co postupy ukryly za několikrát abstrahované alegorie. Citlivost. Jedním z příkladů téhle cesty jsou i Gurun Gurun.

Ne zcela běžná symbióza improvizačního experimentu a srdečnosti vytváří dobře srozumitelné a celistvé písňové skladby. Ty mají libozvučný půvab a japonština, s níž je tahle parta spjatá, se kolébá na vlnách rozvířeného dream popu s deformovanou japonskou melodií. Jednotlivé tóny zpěvu jsou provázány tak tenkými vazbami, že jen čekáte, kdy se rozpojí, a segmenty se od sebe začnou pomalu a nenávratně vzdalovat. Gurun Gurun ale našli ideální rovnováhu, pnutí, kdy vše působí příkladně, a zároveň chaoticky. Dalo by se říct, že Kon B je v zásadě pokračováním minulé desky?

Nedá se ani tak mluvit o posunu, jako spíš o pilování, zdokonalování a domýšlení. Místo floexovského libozvuku nastupuje více ostrých zvuků a rozklížení je znatelnější. Veškeré zvukové hry jsou na první pohled roztěkané a nestálé, ale zvuky na sebe jen nedotírají, jsou jako důmyslná struktura, do níž se propadáte. Neprodyšně vás obklopuje a vytváří nepropustný obal orosený melancholií, uvnitř vzniká fantaskní a snový svět plný pozoruhodných výjevů. Tepající elektroniky, neustálého cinkotu, dřímavých smyčců, minimalistické kytary, hald glitche a další květeny. Fascinující není paleta zvuků, ale komplexnost, atmosféra a nálada jednotlivých skladeb. Ty jsou přes neustálé akustické změti citlivými a křehkými písněmi a dokáží pohladit tak, že i existencialisté spásně vzhlíží do blankytné oblohy.

Kon B je pohlcujícím dobrodružstvím. Od napjaté atmosféry sklouzává k harmonizovanému světu s pevným vnitřním řádem a vzápětí neoimpresionisticky rozněžňuje skutečnost. Působí jako zjevení, jako by chtělo zbořit všechny přístupy, teorie i názory, a přitom nenabízelo nic víc než čirou skutečnost. Gurun Gurun jsou důkazem toho, že hudba se ve své podstatě nedá roztřídit do škatulí a termínů. Nikdy to nešlo a nikdy to nepůjde.

Info

Gurun Gurun – Kon B (Home Normal, 2015)
www.homenormal.bandcamp.com/album/kon-b

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

redakce 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři. Nahrávka totiž vznikla právě 1. října loňského roku.

Uprostřed božského aroma (HTRK)

redakce 04.09.2019

Melancholické písně australského dua HTRK dýchají osamělostí. Platí to i pro novou nahrávku, kterou zítra představí v Praze?

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

redakce 04.09.2019

Springsteenův přímočarý autorský styl zůstal neobroušen a na Western Stars se mu po letech opět dostává adekvátní formy.

Vana plná extáze (Hot Chip)

redakce 03.09.2019

A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry.

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

redakce 01.09.2019

Michal Milko poslal francouzskému labelu Audiotrauma písně s dotazem, zda by si nemohl zahrát na jejich každoročním pražském festivalu. Co se stalo?