Články / Recenze

Soundtrack ke vzpomínkám na dětství (David Boulter)

Soundtrack ke vzpomínkám na dětství (David Boulter)

Jiří Přivřel | Články / Recenze | 20.01.2021

Sedněte si. Make yourself at home, čaj bude brzy… Přijměte pozvání Davida Boultera. A zatímco se vaří voda, prohlédněte si zarámované vzpomínky, které visí na stěnách pokoje. Usmívající se chlapec ve školní uniformě. Rozhněvaný mladý muž v hospodě „vstup na vlastní nebezpečí“ někde v Nottinghamu. Tindersticks v pražské Lucerně a raná devadesátá. Gentleman s krásnou dívkou, v pozadí panorama Hradčan. The heart rules the head. Za vším hledej ženu nebo Nicka Cavea. Ale to už hostitel přináší čaj, máslové sušenky a na talíř gramofonu pokládá své nedávno vydané sólové album Yarmouth.

Jeho leitmotivem jsou vzpomínky na přímořské letovisko Great Yarmouth ve východoanglickém Norfolku, kde Boulter do svých patnácti pravidelně trávil část letních prázdnin. Nedávno Yarmouth opět navštívil a vzpomínky se vynořily jako z dávného snu. Celá deska působí příjemně nostalgickým dojmem, jako by vás Boulter pozval k sobě domů na čaj o páté a dal vám k nahlédnutí fotografie z dětství i nedávné jednodenní zastávky. Na krabici od dětských kolečkových bruslí, která chrání před prachem několik momentek, se skví nápis YARMOUTH. Fotografie jsou ze zadní strany opatřeny jednoduchými popisky. The Flower Clock, Sandcastles, Roller Skates, The Milk Bar, Rusty Old Pedal Car nebo Rollercoaster Ride. Na smysly doléhá křik všudypřítomných racků, šumění moře a jeho slaná vůně ve vzduchu. Jedinou konkrétní osobou na fotografiích je Trudy, majitelka někdejšího penzionu, kde se Boulterovi rok co rok ubytovávali. Ten dům David při své poslední návštěvě našel, Trudy už nikoliv. Yarmouth na aktuálních snímcích působí poklidně, liduprázdně, ospale. Jako město duchů. Ale neproměnil se tak v roce 2020 celý svět?

Nejrychlejší hudební motiv tak na nahrávce nese píseň Flower Clock. Jako by konstantní čas, který ukazují hodiny, neustále odbíhal subjektivně vnímanému času. Ručičky na hodinách se točily nazdařbůh, stránky v kalendáři zely prázdnotou. Uvíznuti v podivném bezčasí. Celá nahrávka je zalitá oparem probouzejícího se ranního slunce. Snímky tak mohly být vyfoceny na dlouhý čas, přesto při absenci pohybu zůstávají dostatečně ostré. Právě brzké ráno, ona mezi fotografy oblíbená modrá a zlatá hodinka, může být nejlepší denní dobou, kdy desku Yarmouth poslouchat. Využít té magické chvíle, kdy ještě všichni spí. Prodloužit si snění. Takové to napůl bdělé. Nechat se unášet línými mořskými vlnkami jako dětmi na pláži zapomenutá lodička, kterou si vzalo moře. Ztrácet se pod hladinou bdělého stavu a zase se nacházet.

Deska Yarmouth vyšla u londýnského labelu Clay Pipe Music, jehož dramaturgie se zaměřuje na náladotvornou instrumentální hudbu se silným tématem nebo vztahem k místu. To nahrávka Yarmouth, kterou je možné vnímat jako soundtrack k návratu do místa hudebníkova dětství, splňuje každým tónem. Nakonec s komponováním filmové hudby má David Boulter bohaté zkušenosti. Na desku si nahrával většinu nástrojů sám. Lowreyho varhany ze sedmdesátých let, které na desce hrají hlavní roli, doplnil hrou na harmonium, vibrafon, elektrické piano, kytaru, basu a syntezátor. Nástroje, které Boulter ve svém studiu neměl po ruce (nebo hru na ně v ruce), obstarali v některých ze čtrnácti písních hostující hudebníci, včetně Boulterových parťáků z Tindersticks. Label vede výtvarnice Frances Castle, která s hudebníky diskutuje průběh nahrávání a ve výsledku každé album, které vyjde v limitovaném počtu na vinylu, zabalí do vlastní ilustrace. Krásná práce.

„Great Yarmouth se změnil. Já taky. Ale teplo těch slunečných dětských let tam bylo pořád,“ říká David Boulter, když fotografie schovává zpět do krabice. Vše, co se kdysi jevilo jako obrovské, najednou získalo menší podobu. Hledání dětských stop v písku je marnivou snahou. Za horizontem moře už není nekonečno, dětskou fascinaci nahradil střízlivý pohled dospělého muže. Vzpomínky naštěstí zůstaly.

Info

David Boulter - Yarmouth (Clay Pipe Music, 2020)
album na Spotify

foto © David Boulter

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co (ne)stačí na dobrý román aneb Muž bez jazyka

Valentýna Žišková 08.01.2022

Herec a spisovatel Matěj Dadák se po svém knižním debutu Horowitz, nominovaném na Magnesii literu, vrátil po jedenácti letech s románem Muž bez jazyka.

Dveře k sobě samému (The Red Pears)

Veronika Tichá 07.01.2022

Začínali na střední v malých klubech a na podomácku pořádaných akcích, loni už hráli po USA se známými indie kapelami jako Wild Nothing a Beach Fossils.

Science fiction pro náročnější (Příběhy vašeho života Teda Chianga)

3DDI3 28.12.2021

Je osvěžující nahlížet filozofické problémy jinou než západní optikou, Chiang, i když Američan, se dívá na témata netradičně, „východně“ a jde více do hloubky.

Staré balady, nové fantazie (Duo Ruut)

Adéla Polka 27.12.2021

Dvojhlasy, které se místy dál dělí na další a další hlasy, připomínají tajuplné ozvěny z neobjevených severských lesů.

Dvě mysli spojené v jednu (Bratři)

Tomáš Hladký 25.12.2021

Oproti předešlé tvorbě, která byla orientována popověji, je deska Two Minds temnější.

Co se ti v noci zdálo? (Mess Esque)

Jiří Přivřel 24.12.2021

Mick Turner z Dirty Three nezahálí a se zpěvačkou Helen Franzmannovou letos vydal dvě desky. Zasněte se!

Michael Mayo kreslí zvukové obrazy

Karolina Veselá 19.12.2021

Zlomovým bodem se pro něj stalo přestěhování se do New Yorku, spřátelení se s lidmi z LGBTQ+ komunity a potřeba tvořit autenticky.

Zima, jaro, prvoroj (Franzie)

David Stoklas 16.12.2021

Superego Kid už není, je tu Franzie. Žánrové klubíčko z několika druhů vláken, co snoubí dohromady prvky postrocku, ambientu a math rocku.

Třetí rozměr aneb Štěstí jistě přijde

Valentýna Žišková 11.12.2021

Šťastná hledá zdroj své tvorby v těch nejběžnějších situacích, ve kterých se snaží objevovat na první pohled skryté napětí – například v rozhovoru dcery a matky.

Ventolin dospívá, ale pořád si hraje

Tomáš Hladký 10.12.2021

Tvůrce lehce bizarních, ale populárních hitů jako Disco Science nebo Sovy se ve své tvorbě nenápadně posunul.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace