Články / Recenze

Soundtrack ke vzpomínkám na dětství (David Boulter)

Soundtrack ke vzpomínkám na dětství (David Boulter)

Jiří Přivřel | Články / Recenze | 20.01.2021

Sedněte si. Make yourself at home, čaj bude brzy… Přijměte pozvání Davida Boultera. A zatímco se vaří voda, prohlédněte si zarámované vzpomínky, které visí na stěnách pokoje. Usmívající se chlapec ve školní uniformě. Rozhněvaný mladý muž v hospodě „vstup na vlastní nebezpečí“ někde v Nottinghamu. Tindersticks v pražské Lucerně a raná devadesátá. Gentleman s krásnou dívkou, v pozadí panorama Hradčan. The heart rules the head. Za vším hledej ženu nebo Nicka Cavea. Ale to už hostitel přináší čaj, máslové sušenky a na talíř gramofonu pokládá své nedávno vydané sólové album Yarmouth.

Jeho leitmotivem jsou vzpomínky na přímořské letovisko Great Yarmouth ve východoanglickém Norfolku, kde Boulter do svých patnácti pravidelně trávil část letních prázdnin. Nedávno Yarmouth opět navštívil a vzpomínky se vynořily jako z dávného snu. Celá deska působí příjemně nostalgickým dojmem, jako by vás Boulter pozval k sobě domů na čaj o páté a dal vám k nahlédnutí fotografie z dětství i nedávné jednodenní zastávky. Na krabici od dětských kolečkových bruslí, která chrání před prachem několik momentek, se skví nápis YARMOUTH. Fotografie jsou ze zadní strany opatřeny jednoduchými popisky. The Flower Clock, Sandcastles, Roller Skates, The Milk Bar, Rusty Old Pedal Car nebo Rollercoaster Ride. Na smysly doléhá křik všudypřítomných racků, šumění moře a jeho slaná vůně ve vzduchu. Jedinou konkrétní osobou na fotografiích je Trudy, majitelka někdejšího penzionu, kde se Boulterovi rok co rok ubytovávali. Ten dům David při své poslední návštěvě našel, Trudy už nikoliv. Yarmouth na aktuálních snímcích působí poklidně, liduprázdně, ospale. Jako město duchů. Ale neproměnil se tak v roce 2020 celý svět?

Nejrychlejší hudební motiv tak na nahrávce nese píseň Flower Clock. Jako by konstantní čas, který ukazují hodiny, neustále odbíhal subjektivně vnímanému času. Ručičky na hodinách se točily nazdařbůh, stránky v kalendáři zely prázdnotou. Uvíznuti v podivném bezčasí. Celá nahrávka je zalitá oparem probouzejícího se ranního slunce. Snímky tak mohly být vyfoceny na dlouhý čas, přesto při absenci pohybu zůstávají dostatečně ostré. Právě brzké ráno, ona mezi fotografy oblíbená modrá a zlatá hodinka, může být nejlepší denní dobou, kdy desku Yarmouth poslouchat. Využít té magické chvíle, kdy ještě všichni spí. Prodloužit si snění. Takové to napůl bdělé. Nechat se unášet línými mořskými vlnkami jako dětmi na pláži zapomenutá lodička, kterou si vzalo moře. Ztrácet se pod hladinou bdělého stavu a zase se nacházet.

Deska Yarmouth vyšla u londýnského labelu Clay Pipe Music, jehož dramaturgie se zaměřuje na náladotvornou instrumentální hudbu se silným tématem nebo vztahem k místu. To nahrávka Yarmouth, kterou je možné vnímat jako soundtrack k návratu do místa hudebníkova dětství, splňuje každým tónem. Nakonec s komponováním filmové hudby má David Boulter bohaté zkušenosti. Na desku si nahrával většinu nástrojů sám. Lowreyho varhany ze sedmdesátých let, které na desce hrají hlavní roli, doplnil hrou na harmonium, vibrafon, elektrické piano, kytaru, basu a syntezátor. Nástroje, které Boulter ve svém studiu neměl po ruce (nebo hru na ně v ruce), obstarali v některých ze čtrnácti písních hostující hudebníci, včetně Boulterových parťáků z Tindersticks. Label vede výtvarnice Frances Castle, která s hudebníky diskutuje průběh nahrávání a ve výsledku každé album, které vyjde v limitovaném počtu na vinylu, zabalí do vlastní ilustrace. Krásná práce.

„Great Yarmouth se změnil. Já taky. Ale teplo těch slunečných dětských let tam bylo pořád,“ říká David Boulter, když fotografie schovává zpět do krabice. Vše, co se kdysi jevilo jako obrovské, najednou získalo menší podobu. Hledání dětských stop v písku je marnivou snahou. Za horizontem moře už není nekonečno, dětskou fascinaci nahradil střízlivý pohled dospělého muže. Vzpomínky naštěstí zůstaly.

Info

David Boulter - Yarmouth (Clay Pipe Music, 2020)
album na Spotify

foto © David Boulter

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dokument doby, který platí i dnes (Charlie Soukup)

Jiří Vladimír Matýsek 05.06.2021

Charlie Soukup není hlubokomyslný lyrik ani intelektuální kritik nepravostí. Je spíše pronikavým glosátorem, svérázem, který se s ironickým odstupem dívá na své okolí.

Hlasy tří generací (Femi Kuti & Made Kuti)

Akana 03.06.2021

V důrazu na silné politické a sociálně-kritické výpovědi táhnou otec i syn za jeden provaz.

Magie obnovených Plastiků

Jiří Vladimír Matýsek 29.05.2021

V kompletní, téměř osmdesátiminutové podobě zaznamenává koncert z Kopřivnice, který se konal v rámci prvního turné obnovených Plastiků.

Motorama: intimní postpunk o cestách i samotě

David Stoklas 27.05.2021

Nikdy se netajili zalíbením v minulosti, v soviet-wave hudbě, v šestnáctibitovém retru, ve vzpomínkách, které nikdy nezažili.

Temná ladění chladná i uhrančivá (Dark Tunes from Czech and Slovak Caves Vol II)

Dantez 20.05.2021

Pokračování Dark Tunes from Czech and Slovak Caves vybírá hudební projekty napříč žánry, produkčním umem i skladatalskými ostruhami.

Leonard Cohen v novom šate (First Aid Kit)

Mimi Filova 17.05.2021

V kategórii „tribute“ albumov patrí medzi tie kvalitnejšie – sestry sú skutočnými connoisseurs Cohenovej tvorby, a je to poznať.

Vedle mne jste všichni jenom básníci (Topinka vs. Rimbaud)

Valentýna Žišková 14.05.2021

Kniha představuje pozoruhodný případ díky své opoře v dobových textech a dokumentech i explicitně osobnímu a emocionálnímu pohledu na Rimabaudovu osobu.

Hledači věčné krásy (Kittchen)

Jiří Přivřel 13.05.2021

Kittchen se po šesti letech prodýchal k nové desce. Po čase stráveném ve vícehlavé smečce Zvíře jménem Podzim zase sólo.

Pornoučitelka a děti jako vězňové svých rodičů

Viktor Palák 13.05.2021

Smolný pich těží z pandemického období, během kterého byl natočen, nabízí ale víc než jen odraz neuróz, které tahle doba způsobila.

Morbidně zábavní, pochmurní, živější než kdy jindy (Arab Strap)

Veronika Jastrzembská 10.05.2021

Živá, surová, místy až hmatatelná hudba, doplněná o klávesy, smyčce a dechové nástroje připomíná soundtrack k reálnému, ovšem poněkud ponurému životu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace