Články / Reporty

V ulicích Dar es Salaamu s Jagwa Music

V ulicích Dar es Salaamu s Jagwa Music

Anna Mašátová | Články / Reporty | 04.07.2013

Závěrečného koncertu letošního Respect festivalu se zhostila Jagwa Music, parta, která se dala dohromady na ulicích Dar es Salamu. Pravidelní návštěvníci Respectu si její show jistě pamatovali z minulého festivalového ročníku, ostatní se možná divili, že jsou na pódiu připraveny židle. Vždyť slova, jež jsou s Jagwa Music vždy spojována, se snaží o jediné – popsat strhující smršť energie, kterou dokáží rozpoutat.

Tanzanská kapela patří k nejznámějším zástupcům mchiriku, stylu zrozeného v předměstských čtvrtích před dvaceti lety, kdy se do země dostaly levné Casio klávesy. Ty si oblíbili fanoušci a muzikanti tanečního stylu chakacha, ze kterých vzešli i členové Jagwy. Díky svým textům o nesnadném přežívání v městské džungli, nevěře, drogách, voodoo i hrozbě nákazy AIDS, někdy s trochu kolovrátkovitým lo-fi zvukem, který baví, mají v Dar es Salamu mnoho příznivců. Ostatně členové kapely dobře ví, o čem hrají, čerpají totiž z vlastního života. Povětšinou se živí jako řidiči bezlicenčních taxíků či příležitostní nádeníci, vydělávající si na živobytí drobnými službičkami. Žijí ze dne na den, hudbě se věnují po práci a kromě oficiálních koncertů vystupují na bezpočtu rodinných oslav. Mchiriku ale nadále zůstává mimo zájem médií, je totiž příliš spojován s chudinou, násilím a ne zrovna příkladným životním stylem. Jenže v syrovosti je právě kouzlo Jagwa Music.

Když v Akropoli konečně zasedli k nástrojům, sál zaburácel potleskem. Čtyři perkusáci, klávesák, zpěvák pobíhající ze strany na stranu, „do it yourself“ afro punk mohl začít. Hrálo se na ledasco, jádro tvoří podomácku vyrobené instrumenty. Stojany svařené z kovových prutů, perkuse vyřezané ze stromů nebo jen prostá stolička, do které se mlátí dřívky. Proti tomu působilo prastaré otlučené pianko a plastová tamburína jako výkřik nejmodernější techniky.

Své pověsti dostáli Jagwa Music hned prvními takty. Spustili více než svižně a vypadalo to, že ani pod pódiem žádná statičnost nehrozí. Publikum si zachovalo festivalový elán a těla se rozhýbala vzápětí. K vidění byly neuvěřitelné taneční kreace, nepochybně pocházející z intenzivních kurzů afrického tance. Mnozí očekávali na scéně i tanečnice, které bohužel nedorazily, a pozornost tak na sebe strhával zpěvák a MC Jackie. Oproti rychlému tempu působily zpočátku zachmuřené obličeje hráčů prazvláštně. Možná se jen potřebovali náležitě rozehřát. Po půlhodině už od židlí odbíhali, spontánně se zapojovali do tance, na Casio se preludovalo i bradou a výrazněji komunikovali s už tak nadšeným publikem.

Když to chtěli v půl desáté zabalit, aplaus jim to nedovolil. Na první přídavek se nečekalo dlouho, ale druhý byl vynucený a trvalo notnou dobu, než se dala šestice přemluvit k návratu. Škoda, že pódium v Akropoli není nižší, Jagwa Music si totiž přímo říkají o promísení diváků s muzikanty. Zpocená čela, pozitivní nálada, zkrátka první koncert letních prázdnin, jak má být.

Zazvonil zvonec a Respect festivalu byl konec. Naštěstí jen na rok.

Info

Jagwa Music (tan)
1. 7. 2013, Palác Akropolis, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Vojtěch Podjukl 16.02.2020

V úvodu setu kazil dojem příliš hlasitý beat, basů mohlo být taky méně. Rozpačitě působily i prostoje mezi písněmi. Co bylo pak?

Žánrový cross mejdan s Indies Scope

Adéla Poláková 16.02.2020

Očekávaně dobře obstojí i DVA, které lze taky vidět po delší odmlce. Jejich světový hravý pop dokreslují animace Markéty Lisé... Oslava v Sonu byla opulentní.

Kytarovky vládnou všem aneb New Czech Indie Night

Maria Pyatkina 16.02.2020

„Grime vládne všem,“ tvrdíme v aktuálním Full Moonu, což možná platí pro Velkou Británii, ale v Česku vládnou kytarovky.

Všichni jednou umřeme (Hrubá hudba)

Adéla Poláková 13.02.2020

Beznadějně vyprodaný Kabinet Múz se pomalu plní. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie a ti starší si suverénně berou židle do předních řad.

Bizarní burleska (Lindemann)

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2020

Do Prahy přijel frontman Rammstein Till Lindemann se svým úchylným cirkusem. Bylo to málo, nebo dost?

Na kolech blackmetalových kolotočářů (Abbath)

Kremace 10.02.2020

Abbath pokračuje v odvykačce a šíří povědomí o poslední desce Outstrider a šestnáctá zastávka na evropské tour byla bez známek vysílení.

Nejen pro krajany - Altın Gün

Akana 09.02.2020

Nizozemsko-turecký sextet Altın Gün zaplnil Akropoli takříkajíc až po bidýlko především zásluhou místní turecké komunity.