Články / Profily/retro

Dinosaur Jr. a hlukové stěny zkreslených kytar

Dinosaur Jr. a hlukové stěny zkreslených kytar

Jakub Šilhavík | Články / Profily/retro | 17.02.2013

Vybrat nejlepší desku podivínské partičky z Amherstu ve státě Massachusetts je sakra těžký úkol, který si vyžádá roky nábožného přehrávání diskografie a neustálé poměřování alb v pomyslném žebříčku. Dinosaur Jr. totiž vydali hned několik nejlepších desek, z nichž o vítězi často rozhoduje momentální nálada. V mém případě dlouhou dobu vládla Where Were You Been (1993) se svou popovou chytlavostí, uhlazeným zvukem a neopakovatelnými epickými sóly. S druhou studiovou deskou You’re Living All over Me (1987) to byl o poznání složitější vztah – nejdříve jsem se desce vyhýbal a pak byl s prvním poslechem nebývale znechucen. Co je to za hlukový bordel? Kam zmizely všechny ty jemné hitové melodie? Naštěstí jsem si desku pustil znovu a brzy se z hlukových stěn zkreslených kytar začaly zhmotňovat nádherné momenty, tak důvěrně známé z následujících nahrávek.

J Mascis, Lou Barlow a Murph se i přes neshody při nahrávání – J Mascis měl specifické představy o zvuku bicích a Murpha svým neustálým kontrolováním přiváděl k šílenství – představují v životní formě. Hned úvodní skladba Little Fury Things začíná zběsilým útokem přepálených kytar a řevu (hostující Lee Ranaldo ze Sonic Youth), aby přišel dnes už známý trik se střídáním tichých a hlasitých pasáží. Kracked se oproti tomu nese v rychlejším tempu a soustředí se na precizní souhru Mascisovy kytary a basy Loua Barlowa. Sludgefeast zní přesně tak, jak naznačuje samotný název: volume nadoraz doprava, tvrdé metalové riffy s nezbytným kvílejícím sólem na závěr, úderné Murphovy bicí a Mascisův vokál naříkající o neschopnosti oslovit druhé pohlaví. Další The Lung je rychlá energická skladba s převažujícími instrumentálními pasážemi a krátkým naléhavým textem („No way to collapse the lung/ that breathes a doubt in everyone“) a jedna z nejlepší melodií, jakou kdy Dinosaur Jr. složili, bez debat vrchol desky. Na vlně punkové energie pokračuje také „love song“ Raisans, byť s propracovanějším textem. Tarpit opět zdůrazňuje kontrast mezi ospalým zpěvem a vrstveným kytarovým uragánem, který ve finále rozmetá celou skladbu na kusy. In a Jar vyniká příjemnou chytlavou melodií s výraznou basovou linkou a jedná se pravděpodobně o nejpřístupnější tvář Dinosaur Jr. na You’re Living All over Me. V posledních dvou skladbách vyklízí J Mascis pole pro Barlowa, který přichází nejprve s našláplou rockovou peckou Lose a poté s akustickou lo-fi koláží Poledo, znatelně odkazující k jeho tehdy vedlejšímu projektu Sebadoh. Obě skladby vynikají stísněnými depresivními texty a významně přispívají k rozmanitosti materiálu.

Na desce You’re Living All over Me se Dinosaur Jr. poprvé podařilo prolnout různorodé hudební vlivy (hardcore punk, noise, hard rock, heavy metal či dokonce folk) a vytvořit si svůj vlastní charakteristický zvuk, který rozvíjeli na dalších albech. Nezapomněli však na neuvěřitelně silné skladby, které z alba dělají nadčasovou klasiku, dodnes inspirující zástupy dalších hudebníků.

Info

Dinosaur Jr. - You're Living All Over Me (SST, 1987)
www.dinosaurjr.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vizuální cesta Einstürzende Neubauten

Jan Škop 22.04.2020

Einstürzende Neubauten a jejich vztah k videoklipům a vůbec pohyblivým obrázkům aneb doplňující materiál k hlavnímu tématu aktuálního vydání Full Moonu.

Track týdne: Soccer96 - I Was Gonna Fight Fascism (ft. Alabaster dePlume)

Jiří Špičák 02.04.2020

Jako správný politický track má groove: vzpomeňte si na kultovní revolucionářský motorik Crest milovaných Stereolab a hned vám bude jasné, kde se pohybujeme a kde skončíme.

Ngoni pro třetí tisíciletí (Bassekou Kouyaté)

Akana 25.02.2020

Brilantní instrumentalista se nijak netají snahou oslovit co nejširší spektrum posluchačů a myslí přitom jak na své krajany, tak na západní publikum.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Ženy v angažovaném popu

Aneta Martínková 02.01.2020

V mainstreamovém vnímání bylo boření stereotypů pořád vnímané trochu jako padlé na hlavu. A umělkyně, které se o něj pokoušely... Jeden z nejlepších loňských textů Full Moonu nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Kde se vzal sad boy? (Depresivní pop)

Jiří Špičák 02.01.2020

Citlivý chlapec, plachý introvert. Sad boy. A jeden z nej-textů roku 2019, který vyšel v magazínu Full Moon, nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Padesát let narušování vašeho klidu (Yoko Ono)

Jiří Špičák 02.01.2020

Nevídanou kreativní erupci první poloviny sedmdesátek zakončila Yoko Ono deskou Feeling the Space, píše se v článku, který vybíráme v rámci best of textů Full Moonu. Teď online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Bez růžových brýlí (Ženy v beat generation)

Anna Mašátová 02.01.2020

Své místo v učebnicích literatury si ženy beat generation zatím zcela nenašly a těžko říct, zda se tak stane. Vybraný text z loňského ročníku tištěného Full Moonu online.

Full Moon Stage 2019: The Kill Devil Hills

redakce 14.04.2019

Australský Divoký západ v Ostravě? The Kill Devil Hills představí na Full Moon Stage svou aktuální desku.

Full Moon Stage 2019: Holy Motors

redakce 12.04.2019

Čarovnou náladu a cinematické westernové motivy násobí mohutný zvuk tří kytar, zkreslený spoustou efektů a reverbu.

Full Moon Stage 2019: Uniform

redakce 11.04.2019

O nejtvrdší koncert letošního festivalového programu, jak Full Moon Stage, tak celých Colours, se postarají američtí Uniform.