Elektronické procházky na závěr Alternativy

Festivalová Alternativa potkala brněnský kolektiv AVA. Přivezl se norský Phonophani, přivezl se Tomáš Vtípil a víc už nebylo potřeba, slovo jít znělo jako povinnost. Výsledky společného pořadatelského snažení byly toho dne a té noci k mání ve smíchovském podzemí, v klubu Underdogs‘, za podmínek čtyřkanálových.

Večer otevřeli hudebníci z okruhu AVA – Moving Spaces. Jinak čtyřčlenné těleso se sice dostavilo jen v oslabeném počtu tří, o zvukové chudobě však nemohla být řeč. Čtyřkanál přetvořil statický prostor hlediště ve fiktivní točnu a já se šel projít vrstvami terénních nahrávek. Jednou si zesílit rytmickou linku, podruhé se zblízka zaposlouchat do zvonice na kopci. Až na občasné kulhání a nevítané rytmické kolize to byla příjemná procházka.

Tomáš Vtípil je šílenec z jiného světa. Elektronika nestačila, přibyly housle, klavír i vokál, tedy veličiny v sonické mase zodpovědně przněné a podávané na groteskně tajemném talíři. Jestliže Moving Spaces vytvářili krajiny, Vtípil dokázal vyprávět příběh. Nejprve za pultem, poté si dal pár koleček sálem, zakřičel a nakonec u jednoho z rohů opustil disharmonické okovy a vesele zanotoval na housle. Zahloubání i excentričnost, vážnost i nadhled. Skvěle!

fotogalerie z koncertu tady

Phonophani situaci zklidnil a přinesl do programu i trochu řádu. Za pomoci skromného vybavení vystavil relaxační ambientní melodie znejisťujícím šumům, které čas od času převzaly iniciativu. Atmosférické mlhy se v průběhu setu neustále obměňovaly, na konci se pak překlenuly v silně rytmizovanou přehlídku ambientního techna. Po ní už hlavní část malátně utichla a já spolu s ní. Na druhém konci Prahy kdesi v podzemí na Smíchově vyhrávala AVA až do časných ranních hodin...