Father Murphy, Jarboe a křehké světy

Mnohaletý duchovně-hudební koncept kolem fiktivního kněze Murphyho se uzavírá. Studiově, koncertně, u nás i kdekoli jinde. Father Murphy končí.

Pro poslední české zastavení byla vybrána Praha a prostor bubenečské kavárny Potrvá. Vedle italské dvojice se dostavila zpěvačka Jarboe, ostatně tak je to poslední roky zvykem. Ono „vedle“ může působit trochu nepatřičně – Jarboe je "velká" a všichni máme v paměti staré Swans – samotný koncert však prozradil, že lépe bude bez hierarchií, bez lámání večera do předkapel a hvězd.

Zatěžko mluvit také o dvou striktně oddělených setech. Nejprve Father Murphy sami, poté ve společnosti Jarboe. S pauzou, ale spíše jen provozní, na úpravu rolí a šatstva: italská dvojice vyměnila bílou za upozaďující černou, i po příchodu Jarboe ale byla hlavní zvukovou silou. Freddie Murphy s kytarou, Chiara Lee za elektronickým prostíráním, klávesami, kotlem a činelem. A ve vlnách tři charismatické hlasy.

fotogalerie z koncertu tady

Obě části setu vycházejí z podobných principů. Tmelem skladeb je temná meditativní atmosféra s až sakrálním charakterem, který evokuje varhanní nastavení kláves. Dojem obřadnosti přiživuje i rytmická sekce – nejprve dramatické údery kotle, po příchodu Jarboe doplňovány ještě činel a řehtačka, která se neřehtá. Prezentovaná zvuková mlha nemá parametry pohlcujícího hluku, ten svět je jemný, křehký, s možností nalézt folkové struktury a formát písně. Všem přítomným se zároveň daří nepřejít ke zde nežádané chytlavosti, a to ani prostřednictvím dominujících vokálů. I ony chodí raději oklikou než napřímo.

Father Murphy s Jarboe před desátou končí, Father Murphy za pár týdnů nadobro. Potlesk vlažný, krátký, Potrvá je přeplněná varna. Jestli hledat vážné nedostatky, tak zde, kapacitně i teplotně to bylo za hranou. Pro Father Murphy ale jinak velmi důstojné rekviem, které je od včerejška veřejně k mání též ve formě poslední řadové desky.