Mighty no. Sounds: Sobotní rána a škody první noci

Sobotní jedenáctá ranní odkryla škody první dne. Výsledné skoré čítalo jednu ztracenou peněženku, nefunkční touchpad u notebooku s výmluvným odérem chmelového sladu a prázdnou lednici s dvoulitrovkou Tuzemáku a coly. Byli jsme připraveni posnídat. S heslem „prokal vše první den, než vytrousíš tři litry jako včera“ razíme na první set v naději, že co nenakopl ranní rum, nakopne Mike Zero. Bývalý člen elektronické kapely udělal moc dobře, když vyměnil synťák za kytaru a sestavil si allstars z kapel Mad Sin, Sodom a Terrorgruppe. Melodický rock´n´roll tvrzený lehkou příměsí punku se ukázal jako nejlepší vyprošťovák pro všechny, co se u něj rozhodli skrýt před dalším apokalyptickým deštíkem.

Naladěni na německé punk rocky, vyrazili jsme na Church of Confidence. Berlínské trio, které jako jedno z prvních experimentovalo s kombinací klackovitého punku a roztančeného rock´n´rollu. Výsledkem se stal surový, nezdobený punk, kterému rock´n´rollové melodie vdechly duši explozivních válů. Když zpěvák Uli začal vyřvávat obecně známé pecky jako Only One Flavor nebo West Berlin, publikum pod stagí už opět zvedalo půllitry a přinejmenším do refrénu hulákalo s ním.

Navečer jsme sice dál zůstali na německé scéně, ale už žádné další rock´n´rolly. Hamburská banda ZSK byla pořádně rozjetou „wahnsinninge gruppe“, která se pod největší Jan Hus stagí postarala asi o nejmasovější riot celého Mighty Sounds. Tvrdý a rázný skate punk, umocněný převážně antifašistickými a sociálně kritickými texty v podání zpěváka Joshiho, vyloženě burcoval k zapalování světlic a dýmovnic. A stalo se. Během několika chvil stvořil frontman Joshi jediným pokynem gigantický kotel a odstartoval tak poněkud neobvyklou podívanou. Ta v jednu chvíli připomínala záznam z utkání Baník-Sparta, tedy v případě, že by rowdies někdo vysvětlil, že pobíhat s barevnými světlicemi nad hlavou mezi kouřem z dýmovnic se dá i bez vyholených hlav a vylamování židlí na tribuně.

Poslední peckou druhého dne a také velkým překvapením pak byla domovská kapela Twisted Rod. O tom, že kluci hrají parádní rockabilly, nebylo pochyb a jejich svižnou basu můžete po pražských klubech slýchat poměrně často. Letošní Mighty Sounds jim však sedlo absolutně nejlíp. Natřískaný stan Lucky Hazzardu tak o desáté večer připomínal rock´n´rollové šílenství počátku padesátých let. Zpěvák a kytarista Filip Nesvadba pod náporem šílícího davu brousil na vysoce posazené bluesovce ostré melodie, zatímco kontrabasista Petr Novák, modelující linku klasického rock´n´rollu, tlačil hluboké basové tóny až k šachovnicí pokryté podlaze a bubeník Ondra Vrátný se nechal strhnout k nekontrolovatelné show, na kterou jsem u těchto slušných hochů nebyla zvyklá.